Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Brněnští polárníci vyrazili na expedici, budou zkoumat tučňáky

Věda

  7:58
BRNO - Leteckou dopravu tentokrát upřednostnila vědecká expedice, která vyrazila na antarktickou stanici Masarykovy univerzity. Nejspíš se tak vyhne komplikacím, které v minulosti působilo zamrzlé moře. Výprava stráví na stanici asi dva měsíce. Tvoří ji 15 odborníků a techniků. Letos se zaměří například na genovou rozmanitost tučňáků.

Tučňák císařský foto: Reprofoto

Expedice vyrazila v pondělí autobusem z Brna do Vídně, řekla ČTK mluvčí univerzity Tereza Fojtová. Z Vídně se letecky přesune do města Rio Gallegos v Argentině. Vojenský speciál pak vědce dopraví na argentinskou základnu Marambio. Na poslední úsek cesty využijí polárníci vrtulníky, které je přepraví přímo na jejich základnu pojmenovanou po Johannu Gregoru Mendelovi.

V minulých letech komplikovalo přesun na stanici a některé plánované výzkumy zamrzlé moře. „Letos nás mořský zámrz nezaskočí, protože celou cestu poletíme a pro dosažení vzdálených lokalit na ostrově pak namísto člunů použijeme dvě nové terénní čtyřkolky,“ uvedl v tiskové zprávě vedoucí expedice Pavel Kapler.

Stanici provozuje Masarykova univerzita, která ji vybudovala s přispěním státu za 50 milionů korun. S financováním výzkumu ledového kontinentu v budoucnu pomůže nově založený Český antarktický nadační fond. „Jeho posláním je zajistit finanční i materiálně-technické prostředky pro podporu českého výzkumu Antarktidy, na něž univerzita nedosáhne, tedy především ze soukromých zdrojů,“ uvedl prezident fondu a zakladatel stanice Pavel Prošek. Na konto 284595949/0300 mohou přispívat firmy i jednotlivci.

Oborníci z Masarykovy univerzity i dalších vědeckých pracovišť dlouhodobě zkoumají na ostrově Jamese Rosse lokální klima, měří rychlost ústupu ledovců a rozmrzání vrstvy trvale zmrzlé půdy. Dále monitorují UV záření, sledují reakci vegetace na měnící se klimatické podmínky a zkoumají antarktickou přírodu.

Tentokrát se kromě tučňáků zaměří také na trus ptáků, v němž budou hledat takzvané arboviry způsobující různé nebezpečné choroby, například encefalitidu, a pátrat budou i po půdních hlísticích. Lékař výpravy bude ve vzorcích krve polárníků sledovat imunitní parametry související s působením extrémních podmínek na člověka.

Autoři: ,