Vědci očekávají zájem z praxe, přístroj tak pomůže s dlouhodobě udržitelným financováním provozu výzkumného centra, řekl dnes novinářům rektor Vysokého učení technického Petr Štěpánek.
Nanotomografie využívá k prosvícení mikroskopického zkoumaného předmětu vysokoenergetické rentgenové paprsky. Následné složité matematické zpracování stovek až tisíců obrázků pak vede k tvorbě trojrozměrných tomografických obrazců. Nový přístroj vyniká zejména rozlišením. „Můžeme se dostat na úroveň buněk, což jsou například u bakterie E. coli dva až tři mikrometry,“ uvedl vedoucí vědecké skupiny Jozef Kaiser.
Struktura plastů a lehkých materiálů
Přístroj lze využít při bádání v oblasti živé přírody, ale i při zkoumání struktur plastů, kompozitů a dalších lehčích materiálů. Jednou z prvních plánovaných aplikací stanice je studium vstřebatelných porézních nosičů buněk a léčiv. Implantáty osazené buňkami vyvinul CEITEC VUT k léčbě kostí a chrupavek metodou tkáňového inženýrství.
Široké pole uplatnění najde stanice při studiu biologických materiálů - jednak takzvaných biominerálů, což jsou zuby, kousky močových kamenů nebo úlomky kostí, jednak měkkých tkání. Od lékařských tomografů se přístroj liší tím, že se neotáčí snímač, ale vzorek.
ČTĚTE TAKÉ: |
Brněnští výzkumníci dnes také podepsali smlouvu o dlouhodobé spolupráci s výrobcem přístroje. Společnost Rigaku patří k velkým světovým výrobcům vědecké zobrazovací techniky.
