Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

Částečné zatmění Měsíce bude k vidění i v Česku

Věda

  7:00
PRAHA - Přehlídka těles sluneční soustavy začlo v prosinci už krátce po západu Slunce, kdy se nízko nad jihozápadním obzorem objevila večernice, tedy planeta Venuše. Její viditelnost se bude den za dnem zlepšovat, v plné kráse ji ale spatříme až v příštím roce.

Zatmění Měsíce (ilustrační foto) foto: Tomáš Hájek, Lidové noviny

Mnohem nápadnější a také pohodlněji pozorovatelný bude Jupiter. Na počátku noci jej najdeme vysoko nad jihovýchodem, u hranic souhvězdí Berana a Ryb, zapadá až v brzkých ranních hodinách. V úterý 6. prosince poblíž něj nalezneme i Měsíc krátce před úplňkem. 

Večer jsou dalekohledem viditelné i planety Uran s Neptunem. První z nich musíme hledat v souhvězdí Ryb, druhou v souhvězdí Vodnáře. Krátce před půlnocí vychází i Mars, který tvoří dominantu jihovýchodní části souhvězdí Lva. Jeho jasnost bude v průběhu prosince pozvolna růst, zařadí se tak mezi nejnápadnější objekty noční oblohy, a navíc jej na první pohled prozradí nápadný oranžový odstín. K jeho identifikaci nám tedy bude stačit pouhý zrak. 

Mapka zobrazuje hvězdnou oblohu začátkem prosince ve 22 hodin středoevropského času

Pro zvětšení klikněte na obrázek

Krátce po půlnoci se na nebi objeví i souhvězdí Panny s nejnápadnější hvězdou Spica, poblíž které bude také planeta Saturn. I když se jejich vzájemná úhlová vzdálenost pozvolna zvětšuje (dosahuje zhruba pěti úhlových stupňů), stále tvoří Spica se Saturnem velmi zajímavé seskupení. Nad ránem 19. a 20. prosince najdeme u obou objektů i Měsíc krátce po poslední čtvrti. Za ranního úsvitu se ve druhé polovině prosince můžeme podívat i na Merkur. Tehdy vychází zhruba 1,5 hodiny před Sluncem. 

Snad nejzajímavější úkaz se ale na nebi odehraje 10. prosince, kdy v podvečerních hodinách proběhne zatmění Měsíce. V České republice bude pozorovatelné jen částečně. (Časový průběh tohoto úkazu viz obdélníková mapka.) I když se tedy nejedná o úkaz, na který se můžeme podívat v celé kráse, rozhodně bychom jej neměli ignorovat. Následující roky totiž budou ještě skoupější. V roce 2012 a 2013 se dočkáme jen polostínového zatmění, nejbližší úplné zatmění pak proběhne až 28. září 2015.
 Po celý prosinec najdeme nad jihozápadním obzorem rozsáhlé souhvězdí Vodnáře a v něm jednu z nejznámějších planetárních mlhovin, označovanou jako Helix (též NGC 7293) – v překladu Hlemýžď.

PODÍVEJTE SE:

Patří mezi nejbližší a úhlově největší objekty svého druhu. Odhady její vzdálenosti jsou však značně nejisté, pohybují se od tří set do sedmi set světelných roků. V každém případě má tato bublina velmi řídkého plynu v prostoru průměr asi dva světelné roky a celkovou hmotnost kolem jedné desetiny Slunce.

A odkud vlastně pochází onen poněkud netradiční název mlhoviny? Helix byl objeven již v první polovině devatenáctého století, své jméno si vysloužil až díky fotografickým portrétům. To, že je fantazie některých astronomů skutečně hodně veliká, dokazuje i jeho alternativní, neméně výstižné jméno – Slunečnice.

Autor:

Šárka Hamrusová: Díky laktační poradkyni jsem si přestala myslet, že je chyba ve mně
Šárka Hamrusová: Díky laktační poradkyni jsem si přestala myslet, že je chyba ve mně

Šárka chtěla kojit. Chvíli to ale vypadalo, že se jí to nepodaří. Díky správně zvolené laktační poradkyni nakonec dosáhla úspěchu. Poslechněte si...