Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Čech, kterého miluje Bill Gates. Václav Smil je vlivný vědec bez mobilního telefonu

Věda

  10:00
Václav Smil je v současnosti možná nejvlivnějším vědcem s českými kořeny. Jeho knihy obdivují Bill Gates nebo Mark Zuckerberg. Co si myslí o současném světě a problémech, jež mu hrozí?

Václav Smil foto: archiv Václava Smila

Nemá mobilní telefon, protože prý není tak důležitý, aby musel na každý dotaz odpovídat okamžitě. Nemá ani profil na Facebooku, protože nechápe, proč by se měl dobrovolně vzdávat svého práva na soukromí. Podle měřítek moderní civilizace je profesor Václav Smil podivín.

Svým způsobem je ovšem podivínem i podle měřítek akademického světa. V době, kdy se vědci úzce specializují, je polyhistor Smil unikátem. Úzce specializované badatele s trochou pohrdání označuje jako vrtače šachet. On sám volně překračuje hranice jednotlivých oborů. Jednou píše o energetice, jindy o produkci potravin, příště o životním prostředí nebo globálních problémech, které našemu světu hrozí.

A získává si za to obdiv. Třeba Bill Gates tvrdí, že četl většinu z více než čtyř desítek Smilových knih a pravidelně jednotlivá díla česko-kanadského profesora ve svých článcích doporučuje. Jak Gates tvrdí, Smilovy knihy jsou plné zajímavých čísel a nových překvapivých pohledů.

Nenápadný úpadek

Smil totiž dokáže v proudu času vidět věci a souvislosti, které jiní přehlížejí nebo vidět nechtějí. V rozhovoru pro Index LN čtyřiasedmdesátiletý profesor například navzdory všeobecnému nadšení technologickými novinkami tvrdí, že v posledních letech k žádným zásadním inovacím nedošlo.

„Někteří lidé mluví jako o obří inovaci o mobilních telefonech, jenže ty jsou vlastně jen posledním projevem pokroku v oblasti mikroprocesorů, které byly prvně vytvořeny již počátkem 70. let minulého století, a ty jsou zase nejvyšším stupněm koncentrace transistorů, které byly uvedeny v 50. letech minulého století,“ říká Smil.

Index Lidových novin dnes

Daleko větší význam pro budoucnost lidstva měly podle něj vynálezy, které lidé učinili v poslední třetině 19. století. „Nejpodstatnější pro další pokrok byla jednoznačně výroba, rozvod a používání elektřiny,“ říká Smil.

V rozhovoru se věnuje i úpadku Spojených států, což je dle něj jeden z dlouhodobých procesů, který ovlivní budoucnost lidstva.

„Jediná zbývající supervelmoc se mění v zemi, která ani nedokáže schválit rozpočet a je bezmocná vůči ruským elektronickým útokům,“ argumentuje.

Tento úpadek podle něj sice bude pokračovat, na druhou stranu však nepůjde o žádný bleskový pád. „Nikdy Spojené státy neodepisujte, možná už nedosáhnou někdejší moci a slávy, zároveň ale nehrozí, že by se v dohledné době proměnily v banánovou republiku,“ říká Smil.

Je podle něj normální, že jiné velké země s rostoucími ekonomikami se stávají silnějšími, americká pozice se ale neztratí tak rychle. „Vždyť třeba nový rozpočet Pentagonu má víc peněz než Rusové a Číňané dohromady,“ připomíná.

Čekání na druhou elektrifikaci

Jedním z největších Smilových témat je otázka energie a přechodu od fosilních paliv k novým zdrojům. Jak tvrdí, rozhodně to nebude otázka blízké budoucnosti.

„Je poměrně snadné vyrobit sluneční nebo větrnou elektřinu místo té ze spalování uhlí, ale je mnohem těžší převést veškerou dopravu na elektřinu,“ říká Smil s poukazem na to, že na světě je kolem 1,25 miliardy motorových vozidel, ale méně než polovina procenta z nich je elektrických.

„Nejsou žádné elektrické nákladní lodě dopravující zboží nebo obilí, cement a rudy, a ovšem žádná elektrická letadla pro stovky lidí. A nemáme žádnou techniku, která by nám umožnila vyrábět železo bez uhlí, respektive koksu,“ dodává Smil. Zbavit se závislosti na fosilních palivech je tak podle něj minimálně do třiceti let nemožné.

Jak zároveň dodává, hlavní obava podle něj nepramení ani tak z toho, že nebude dostatek fosilních paliv, jako spíše z faktu, že jejich pokračující spotřeba povede k nepřijatelnému zvýšení teploty předtím, než se nám podaří vynalézt alternativy ke všem současným procesům, které závisí na uhlí, ropě a zemním plynu.

Autor: