Úterý 19. března 2024, svátek má Josef
130 let

Lidovky.cz

Čech odkrýval šíření genů i moru. Velká studie osvětlila vliv Skythů a Hunů na obyvatele Evropy

Historie

  6:00
PRAHA - Velká studie 137 lidských genomů v časopise Nature osvětlila vliv Skythů a Hunů na obyvatele Evropy včetně Čech. Dva vzorky pocházely z Lovosic. Pod článkem je podepsán i profesor Václav Smrčka z Univerzity Karlovy. Jezdili skvěle na koních, skalpovali své nepřátele a relaxovali v parních lázních, kde vdechovali konopný dým. Tak popisuje Skythy otec dějepisu Hérodotos, jenž o „divých“ lidech z východu psal již před 2500 lety.

Velká studie 137 lidských genomů v časopise Nature osvětlila vliv Skythů a Hunů na obyvatele Evropy včetně Čech. foto: Lidovky.cz

Jak dnes víme, spíše než o jednotný národ šlo o kulturně spřízněné nomádské skupiny, jež opanovaly eurasijské stepi. Méně už se ví, že Skytové pronikli až na území Maďarska a měli vliv i na obyvatele Čech doby železné.

Před týdnem vydal prestižní časopis Nature studii, která zásluhou genomické analýzy 137 lidských ostatků odhaluje historii kočovných populací mezi Evropou a Asií. Jde o oblast rozprostírající se na vzdálenost 8000 kilometrů od Maďarska až po severovýchodní Čínu (horstvo Ťan-šan); historické rozpětí výzkumu nomádských migrací činilo takřka 4000 let – asi od roku 2500 před Kristem do konce středověku.

České i maďarské kosti

„Nomádské skupiny v této oblasti mluvily nejdříve íránskými jazyky, pak turkickými a nakonec mongolskými. V naší studii byl zjištěn jasný rozdíl mezi skupinami Skythů doby železné. Šlo jednak o maďarské Skythy, Sigynny dle Hérodota, a Saky ze Střední Asie,“ řekl LN profesor Václav Smrčka z Ústavu dějin lékařství 1 .lékařské fakulty Univerzity Karlovy. Ten na studii spolupracoval s desítkami vědců z Cambridge či Kodaně, ale i z Ruska a středoasijských republik.

Práce je důležitá v tom, že přináší genetické podklady k dalšímu studiu migrací, šíření jazyků i nemocí. Český vědec měl v jednom vydání Nature hned dvě studie (!), poněvadž pracoval i na článku o šíření žloutenky, o čemž již psaly LN minulou sobotu.

Dva zkoumané vzorky pocházejí z tělesných ostatků nalezených přímo v České republice. Šlo o jedince označované jako DA111 a DA112 halštatské kultury (typ Bylany) z hrobů poblíž Lovosic, jež byly archeology odkryty v roce 2002. Stáří těchto těl činí zhruba 2825 a 2545 let.

Profesor Smrčka ovšem prozkoumal ještě další ostatky, které jsou z dnešního Maďarska. Jde o šest „maďarských“ Skythů z různých lokalit a rozličného stáří, z doby před 2800 až 2300 lety. Jejich populace pak zřejmě vytlačili Keltové. Tehdejší obyvatelé Uher se dožívali nejčastěji 30 až 35 let, ženy ještě o pár let méně.

„Maďarští Skythové nevykazovali genetické podobnosti s vnitroasijskými, byli vlastně nerozlišitelní od halštatské populace, kterou ve studii zastupovala bylanská populace ze severu Čech. Kulturně podobní Skythové byli velice rozdílní geneticky,“ říká Smrčka s tím, že maďarští Skythové měli i geny zemědělců střední Evropy. Prokázala se tím teorie nedávno zemřelého archeologa Drahomíra Kouteckého, že halštatská kultura měla asi stepní původ.

První morová pandemie

Stepní oblasti později ovládli Hunové, další vlna nájezdníků z Asie, kteří ve 3. a 5. století rozšířily turkické jazyky. Genetické analýzy ukázaly, že se takzvaný justiniánský mor (vědecky označen jako 0.ANT1) zrodil v Sin-ťiangu v Číně, nikoliv v Egyptě, jak psali antičtí historici. Stopy patogenní bakterie Yersinia pestis způsobující mor nalezli vědci v DNA zkoumaného Huna z Ťan-šanu 2 .století (DA101) i o půl milénia staršího Alana z Osetie (DA147).

Strašlivý mor, o kterém psal byzantský dějepisec Prokopius, se dle něj objevil v Konstantinopoli na jaře roku 541. V době nejhoršího postižení umíralo prý až deset tisíc lidí denně! Mor se šířil dál do Evropy a v období let 550 až 700 nelítostně likvidoval kolem polovičky evropské populace.

„Migrace zrychluje tok genů, k čemuž došlo podél hedvábné stezky při jižním okraji stepí iu migrace Hunů. Migrační tok lidí i zvířat strhával patogeny virové i bakteriální – včetně moru,“ vysvětluje lékař Smrčka. Hunský respektive ťanšanský morový proud obsahoval zvláštní gen (ymt), který umožnil přežívání bakterie v krysích vších, které pak roznášely smrt po jižní Evropě...

Nejnovější „přírodovědné“ studie přinášejí jiné, přesnější pohledy na starší teorie. „Nedávné průlomy v genomice jsou výzvou pro archeology, lingvisty i historiky, neboť umožňují na základě důkazů testování starých hypotéz týkajících se šíření jazyků či kultur. Výsledkem je, že se genetici inspirují klíčovými otázkami humanitních věd a to oživuje i výzkum humanitních oborů,“ říká k výhodě mezioborovosti Guus Kroonen, historický lingvista z Leidenu.

VIDEO: Střílej po mně! Kameraman natočil téměř celý útok v centru Prahy

Premium Ve čtvrtek zemřelo rukou střelce Davida K. 14 obětí, 25 lidí je zraněných, z toho deset lidí těžce. Jedním z prvních na...

Máma ji dala do pasťáku, je na pervitinu a šlape. Elišku čekají Vánoce na ulici

Premium Noční Smíchov. Na zádech růžový batoh, v ruce svítící balónek, vánoční LED svíčky na baterky kolem krku. Vypadá na...

Test světlých lahvových ležáků: I dobré pivo zestárne v obchodě mnohem rychleji

Premium Ležáky z hypermarketů zklamaly. Jestli si chcete pochutnat, běžte do hospody. Sudová piva totiž dopadla před časem...

Rozdáváme hygienické pomůcky ZDARMA!
Rozdáváme hygienické pomůcky ZDARMA!

Hledáte udržitelnou a kvalitní hygienickou péči pro sebe i vaše miminko? Už dál nemusíte. Zapojte se do testování a vyzkoušejte produkty ECO by...