Důkazy o existenci tzv. božské částice, která má zprostředkovávat hmotnost některým dalším částicím, například elektronu, hledají vědci na Velkém urychlovači hadronů. Jde o zařízení ukryté stovky metrů pod zemí v kruhovém tunelu o délce 27 kilometrů na hranicích mezi Francií a Švýcarskem.
Důkaz není průkazný
V trubici o průměru několika centimetrů se proti sobě vystřelují protony téměř světelnou rychlostí, které se po srážce „rozprsknou“ na miliardy dalších mnohem menších částic. Na monitorech počítačů pak vědci sledují dráhu těchto částic v detektorech, které jsou umístěny na obvodu prstence. (Pro názornost bychom to mohli přirovnat k pozorování čar, které na noční obloze zanechávají meteoriody prolétávající atmosférou.)
Poslední šanceHiggsův boson je poslední částice, která chybí ve standardním modelu částic a která hraje klíčovou úlohu ve vysvětlení původu hmotnosti ostatních částic. Kdyby se ho najít nepodařilo, musí vědci hledat jinou teorii, která by hmotnost částic vysvětlovala. Český fyzik Petr Kulhánek tak reagoval na oznámení vědců z Evropské organizace pro jaderný výzkum (CERN) ve Švýcarsku, že se jim podařilo při hledání Higgsova bosonu pokročit. Higgsův boson je považován za jednu ze základních částic, které tvoří vesmír. Podle současných teorií jeho existence vysvětluje, jak ostatní základní částice získaly hmotnost. Tento poslední článek modelu částic předpověděl roku 1964 britský fyzik Peter Higgs, který teorii rozpracoval s Philipem Andersonem. Vědci v CERN se pokoušeli boson detekovat už letos na jaře, ale nepodařilo se jim to. |
Jak na prezentaci výsledků uvedla vedoucí detektoru ATLAS Fabiola Gianottiová, podařilo se zachytit náznaky o přítomnosti Higgsova bosonu. Detektor zaznamenal možné stopy této částice, která by mohla vážit zhruba tolik jako dva atomy mědi (126 GeV). Podle Gianottiové je signál poměrně silný. Ovšem zároveň upozornila, že výsledky jsou sice velmi zajímavé, ale zatím jenom předběžné. Další výklad o experimentech přednesl Guido Tonelli, vedoucí detektoru CMS.
Jeho tým nespatřil tak výrazné příznaky dokazující přítomnost Higgsova bosonu jako kolegové na detektoru ATLAS. Tonelliho týmu se nepodařilo určit ani jeho hmotnost. Jistou naději vyvolává fakt, že stopy bosonu objevili ve stejné oblasti jako vědci pracující na detektoru ATLAS.
„Pokud si hledání Higgsova bosonu představíme jako pátrání ve velkém městě, tak po včerejším semináři už víme, ve kterém domě a ve kterém patře by mohla tato částice existovat,“ přibližuje informace ze semináře profesor Jiří Chýla z Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR. Podle jeho názoru bude už do letních měsíců příštího roku jasné, že buď Higgsův boson neexistuje, nebo se ještě více přiblížíme k místu, kde se ve struktuře hmoty nachází.
Boson jako celebrita na večírku
Vědci někdy přirovnávají existenci bosonu k večírku, na který dorazila nějaká celebrita. Když se zpráva o přítomnosti slavného člověka rozšíří, ihned ho obklopí fotografové a zájemci o autogram, a tím mu znemožní další pohyb po večírku - dodají mu hmotnost. Higgsův boson v tomto přirovnání představuje zvěst o přítomnosti celebrity.
Pokud by základní částice hmotnost nezískaly, vesmír by dnes vypadal zcela jinak. Částice by bez hmotnosti rychlostí světla létaly vesmírem a nikdy by se nevytvořily atomy, z nichž pak vznikaly hvězdy a planety.
Existenci bosonu předpověděl v roce 1964 Brit Peter Higgs. Při žádném experimentu ale zatím jeho existence nebyla prokázána.
