13. dubna 2009 13:34 Lidovky.cz > Relax > Zajímavosti

Češi oslavili Velikonoční pondělí pomlázkou

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 3Diskuse
Velikonoce - pletení pomlázek. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Velikonoce - pletení pomlázek. | foto: Galgonek Vladislav ČTK

PRAHA Velikonočním pondělím vrcholí svátky Kristova Vzkříšení a jara, od rána malí i starší koledníci chodili na pomlázku, "vyšupat" své přítelkyně a sousedky, aby je "omladili".

Pomlázka se nejčastěji plete ze šesti vrbových proutků, lze se setkat i se složitějšími osmiproutkovými, anebo s méně sofistikovanými čtyřproutkovými.

Není výjimkou, že v současnosti koledníci navštěvují domácnosti cizích lidí či se nebojí říct o koledu někomu na ulici. V Praze na Starém Městě byly mnohé zahraniční turistky překvapeny, proč kolem nich pobíhají děti, šlehají je a hodují.

Podle tradiční představy se pomlázkou mají vyšupat ženy a dívky, aby v následujícím roce byly zdravé a plodné. Podle některých interpretací se přes pozadí pomlázkou ženy častují, aby se intimní partie prokrvily a zvýšila se sexuální žádostivost. Jako odměna za "omlazení" se často berou obarvená či malovaná vejce, jejich čokoládové napodobeniny nebo figurky. Zletilí muž často očekávají jako odměnu tvrdý alkohol.

Vejce bývá ve všech kulturách symbolem nového života, v ruských pohádkách je například nesmrtelná zrůda poražena právě vajíčkem. V některých mytologiích je z vejce stvořen svět, oblohu vytvoří horní část skořápky, zemi dolní.

V Česku se obvykle barví na červeno, modro nebo zeleno potravinářskými barvami dostupnými v ochodech. Červená je navíc spojována s krví a životem a červené vejce má tak podle tradice dvojnásobnou životní sílu.

Velikonoční koledou vrcholí křesťanské svátky Vzkříšení Ježíše Krista. Zatímco velikonoční liturgie vychází z biblického Zmrtvýchvstáním, které se slaví v neděli, pondělní "šupání" má své kořeny v pohanských svátcích jara. Podle křesťanské víry po svém Ukřižování Kristus vstal z mrtvých, aby lidstvo vykoupil z dědičného hříchu.

Nejstarší zmínky o pomlázce se datují do středověku, ale ještě v novověku nebyla tradice rozšířena do všech částí Čech a Moravy; v jižních Čechách koledníci ještě v 19. století chodili bez pomlázky. Nejstarší kraslice, malované vejce, byla nalezena na Brněnsku a pochází z 11. století.  

Vedle "šupání" patřilo k tradičním zvykům o Velikonocích především na severní Moravě polévání vodou a ponořování do řeky. Mezi lidové zvyky patřilo tzv. "rajtování", velikonoční jízda na koních, která v neděli ohlašovala Kristovo Vzkříšení. Zvyk se stále udržuje v Lukavci a Novém Dvoře

V Telči vyrazili členové horáckého folklorního souboru Podjavořičan na "hodovačku" v tradičních krojích. Telč má tu zvláštnost, že každý přestupný rok mohou jít "vyplácet" i místní děvčata.

Lidovky.cz
  • 3Diskuse




Najdete na Lidovky.cz