O tom, že česká věda snese srovnání se světem ve všech oborech, bylo přesvědčeno šest procent dotázaných. Opačný názor zastávala čtyři procenta. Podle sociologů je skepse k úrovni české vědy silnější u lidí, kteří se podle svého vyjádření o výsledky vědeckého bádání nezajímají.
Čeští vědci popsali neznámou bakterii, dostala jméno po Mendelovi |
Respondenti se vyjadřovali rovněž k problematice financování základního a aplikovaného výzkumu. Sedm z deseti dotázaných soudilo, že do základního výzkumu mají plynout peníze ze státního rozpočtu, a to buď zcela, nebo zčásti. Způsob financování základního výzkumu skrze soukromé firmy by jako vhodný vnímala necelá pětina dotázaných. „Oproti tomu přibližně polovina respondentů by ze státního rozpočtu financovala aplikovaný výzkum a 41 procent se přiklání k názoru, že by tyto výzkumy měly financovat soukromé firmy,“ uvedli autoři výzkumu.
Zájem o výsledky vědeckého bádání deklarovalo v dalším lednovém výzkumu CVVM necelých 30 procent dotázaných. „Oproti tomu k nezájmu o vědecké výsledky se přihlásilo přes 70 procent respondentů, přičemž úplný nezájem deklarovalo 32 procent,“ píše se ve zprávě CVVM. „Co se týká dlouhodobějšího srovnání, lze říci, že zájem o výsledky vědeckého bádání je v České republice spíše nevýrazný a z dlouhodobého hlediska se příliš nemění,“ upozornili autoři průzkumu.
Srozumitelné výsledky
Významný vliv na zájem obyvatel vědu má mimo jiné schopnost badatelů představit lidem výsledky své práce. Z hlediska srozumitelnosti hodnotí pozitivně prezentaci české vědy 30 procent občanů. Více než polovina dotázaných však uvedla opak. „Česká věda je považována za oblast, které pro obyčejné lidi není snadné porozumět a která je jim tedy spíše vzdálena,“ zhodnotila dosažené výsledky zpráva CVVM.
Sociology také zajímalo, jak lidé vnímají odchod mladých českých vědců do zahraničí. Podle 69 procent respondentů představuje odliv mladých mozků ohrožení pro českou vědu. Necelá pětina zastávala opačný názor a 14 procent neví.
