Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Česká věda má kvalitní zázemí, zaostává ale v aplikovaném výzkumu.

Evropa

  6:10
PRAHA - Česká věda zaostává v aplikovaném výzkumu a průmysl a vědci spolu málo spolupracují, roztříštěný je i systém řízení a financování vědy. Vyplývá to z Analýzy stavu výzkumu, vývoje a inovací v České republice a jejich srovnání se zahraničím v roce 2014.

Věda- ilustrační foto: Shutterstock

Ve středu ji projednala vláda. Z veřejných zdrojů šlo na vědu 35 miliard korun, z toho 26 miliard se v rámci státního rozpočtu dělilo do 11 rozpočtových kapitol, zbytek tvořily evropské dotace. Tento systém financování je však komplikovaný a nepřehledný, uvádí dokument.

Věda může pomáhat, aby se děti narodily. Ale je i zabíjet.

Česko ale disponuje kvalitním vědeckým zázemím a špičkovými odborníky, roste také kvalita odborných publikací i mezinárodní spolupráce.

Ačkoliv se míra celkových výdajů na vědu může srovnávat s průměrem EU, Česko výrazně ztrácí oproti průměru také v mezinárodních patentech a ve spolupráci soukromého sektoru s veřejným. „Při stejném nebo i mnohdy vyšším financování tak máme mnohem méně výsledků v aplikovaném výzkumu,“ píše se v analýze, kterou má ČTK k dispozici.

Celkové výdaje na výzkum, vývoj a inovace (VVI) byly předloni bezmála 78 miliard korun. Pracovalo v něm 92.000 lidí, z toho 55 procent přímo ve výzkumu. V uplynulých letech v Česku vzniklo díky evropským dotacím osm velkých vědeckých center a čtyřicítka regionálních výzkumných center.

Změna legislativy a hodnocení institucí

Pro lepší spolupráci veřejného výzkumu a byznysu se podle vicepremiéra pro výzkum Pavla Bělobrádka (KDU-ČSL) musí změnit legislativa a hodnocení vědeckých institucí. Aby se v něm více zohlednila spolupráce s průmyslem. „Na druhé straně je potřeba říct, že je chyba na obou stranách. Investice privátního sektoru do vědy a výzkumu je výrazně nižší než v jiných zemích,“ komentoval dnes Bělobrádek pro ČTK výsledek analýzy. Ve veřejném sektoru v oblasti výzkumu, vývoje a inovací se podle zprávy pohybuje kolem 35 miliard ročně. To je přibližně stejná suma, jako má samostatná rozpočtová kapitola ministerstva dopravy. Přesto prý zatím věda a výzkum nemá samostatné ministerstvo, které by na směřování financí dohlíželo a kontrolovalo ho. „Tato celková roztříštěnost systému je největší hrozbou pro budoucnost výzkumu, vývoje a inovací v ČR,“ upozornila zpráva.

Česká věda: Ohromné zlepšení, ideál to ale není

Podnikatelské zdroje vydávají na VVI až 42 miliard korun. Samotný překryv těchto dvou sektorů představuje pouhou jednu miliardu výdajů. Podle dokumentu to je důkaz mizivé spolupráce mezi soukromými podniky a výzkumníky z veřejného sektoru, což prý celému systému „bolestně chybí“.

„Vědečtí pracovníci, kteří mají spolupracovat se soukromou sférou, která i má zájem, na to nemají žádné ohodnocení. Vědecký pracovník je prostě ohodnocený za to, kolik udělal publikací, jak vysoký měl impakt faktor (průměrný počet citací) a jaké má ohlasy v zahraničí,“ uvedla 1. místopředsedkyně Rady pro výzkum, vývoj a inovace, vědkyně Eva Syková. Když podle ní vědec spolupracuje se soukromým sektorem, tak se to do hodnocení vědeckého týmu nepočítá a nepočítají se ani patenty.

Autor: