20. října 2017 6:00 Lidovky.cz > Relax > Věda

Český dotyk Nobelových cen. K ‚srdci Evropy‘ neměli vztah jen Heyrovský a Seifert

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 2Diskuse
Nobelova cena (ilustrační foto) | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Nobelova cena (ilustrační foto) | foto: wikipedia.com

Praha Nobelova cena za sebou už několikrát zanechala „českou stopu“. Ale jen dvakrát ji dostali lidé, které dnes označujeme za Čechy.

Letošní nobelovské ocenění za fyziku získal také Rainer Weiss, který jako malý chlapec běhal po ulicích Prahy. Narodil se sice v září 1932 v Berlíně, ale ještě tentýž rok se jeho rodiče odstěhovali do Prahy. Jeho otec, lékař, Žid a k tomu aktivní člen komunistické strany, správně pochopil, že v Německu se blíží příchod Hitlera k moci. Proto se rodiče s malým Rainerem přestěhovali do Prahy.

Po mnichovské dohodě velmocí na podzim 1938 vytušili, že ani v Československu pro ně nebude vhodné prostředí, a podařilo se jim odejít do Spojených států. Tam Rainer Weiss studoval a dodnes působí na Massachusettské technice (MIT).

Podílel se na vzniku observatoře LIGO a vymyslel pro ni přístroj, kterým se před dvěma lety poprvé podařilo zachytit takzvané gravitační vlny, jež vznikly v dalekém vesmíru při srážce dvou černých děr. Existenci gravitačních vln předpovídal už Albert Einstein v roce 1915 ve své všeobecné teorii relativity.

Odsunutý budoucí fyzik

Na území dnešní České republiky se přímo narodil laureát Nobelovy ceny za fyziku z roku 2007. Peter Grünberg na svět přišel v roce 1939 v Plzni, v rodině ruského emigranta, který za války přijal německé občanství. V listopadu 1945 otec zemřel v českém internačním táboře, manželka i s malým Petrem byla odsunuta do Německa, kde později Grünberg objevil fyzikální jev nazvaný obří magnetorezistence, což je změna elektrického odporu vlivem vnějšího magnetického pole. Díky tomu je dnes možné například načítat data z pevných disků v počítačích a některých hudebních přístrojích.

Klikněte pro zvětšení:

Nobelovy ceny 2017

Nobelovy ceny 2017

Mírumilovná baronka

Pražská rodačka ostatně stála při samém zrodu Nobelových cen. Baronka Bertha von Suttnerová (rozená hraběnka Kinská) se narodila v roce 1843 v Praze, většinu života prožila v Rakousku. Stala se významnou mírovou aktivistkou.

Po dobu šesti týdnů byla sekretářkou Alfreda Nobela a inspirovala jej po zbytek života. Nobel se totiž domníval, že silná výbušnina dynamit, kterou vynalezl, odstraší svět od válek. „Okamžik, kdy se dvě armády budou moci během jediné minuty navzájem zničit, jistě odradí všechny civilizované státy od válek a přinutí je rozpustit armády,“ uvedl v jednom ze svých dopisů Bertě von Suttnerové.

Zmýlil se. Nicméně pravděpodobně pod jejím vlivem jednu ze svých cen, jež ustavil v závěti, věnoval osobnosti, která vynikne „v úsilí o dosažení míru a bratrství národů“. V roce 1905 získala Nobelovu cenu za mír právě Bertha von Suttnerová. Zemřela v roce 1914, jen pár týdnů před vypuknutím první světové války.

Profesura až po ocenění

Carl Ferdinand Cori a jeho manželka Gerta Theresa Coriová (rozená Radnitzová) se oba narodili v Praze v roce 1896. On pocházel z rodiny německé, její rodina byla židovská. Oba vystudovali medicínu na Karlově univerzitě, na její tehdejší německé části. Vzali se v roce 1920 a chvíli působili jako lékaři a výzkumníci ve Vídni a Štýrském Hradci (Grazu). V roce 1922 odešli do USA, aby mohli pracovat ve výzkumném ústavu v Buffalu ve státě New York.

Carl se stal v roce 1931 profesorem na Washingtonově univerzitě v St. Louis. Gerta dostala plnou profesuru až v roce 1947, kdy oba manželé získali Nobelovu cenu za medicínu a fyziologii. Vyzkoumali, jak tělo rozkládá živočišný škrob glykogen a využívá jej jako zdroj energie.

Einstein na návštěvě

V Praze chvíli působil také vědecký génius Albert Einstein. Bylo mu dvaatřicet let, když tu v letech 1911 až 1912 přednášel teoretickou fyziku na německé univerzitě. Šlo o jeho první pracovní místo s řádnou profesurou.

I tady zřejmě rozvíjel myšlenku obecné teorie relativity, kterou definitivně formuloval v roce 1915. Nobelovu cenu získal v roce 1921.

„Domácí“ laureáti

Nositeli Nobelovy ceny s československým občanstvím byli pouze Jaroslav Heyrovský a Jaroslav Seifert.

Jaroslav Heyrovský získal ocenění za chemii v roce 1959, osm let před smrtí a pětatřicet let po svém objevu polarografie – metody elektrické analýzy, která určí složení i těch nejslabších roztoků. Sestrojil k tomu přístroj (polarograf), využívající rtuťovou kapkovou elektrodu, který v moderní verzi, spojen s počítačem, stále slouží v chemických laboratořích.

Básník Jaroslav Seifert se stal nositelem Nobelovy ceny za literaturu jako třiaosmdesátiletý v roce 1984.

  • 2Diskuse




REGISTRACE NA SERVERU LIDOVKY.CZ, NEVIDITELNÉM PSU A ČESKÉ POZICI

SMS Registrace

Diskuse LN jsou pouze pro diskutéry, kteří se vyjadřují slušně a neporušují zákon ani dobré mravy. Registrace je platná i pro servery Neviditelný pes a Česká pozice. více Přestupek znamená vyřazení Vašeho telefonního čísla z registrace a vyřazený diskutér se již nemůže přihlásit ani registrovat pod stejným tel. číslem. Chráníme tak naše čtenáře a otevíráme prostor pro kultivovanou diskusi.
Viz Pravidla diskusí. schovat

Jak postupovat

1. Zašlete SMS ve tvaru LIDOVKY REG na číslo 900 11 07. Cena SMS za registraci je 7 Kč. Přijde Vám potvrzující SMS s heslem.

2. Vyplňte fomulář, po odeslání registrace můžete ihned diskutovat

Tel. číslo = login,
formát "+420 xxx xxx xxx"
Kód ze SMS je rovněž heslo
Vaše příspěvky budou označeny Vaším jménem, např. K. Novák.
* Nepovinný.
Odesláním souhlasíte s Pravidly diskusí.

Štědrý dárce spermatu má 100 dětí. Geny daruje přes Facebook
Štědrý dárce spermatu má 100 dětí. Geny daruje přes Facebook

Američan přišel s kontroverzním způsobem, jak pomoci homosexuálním a neplodným párům.

Najdete na Lidovky.cz