Leckdy se dokonce ani nedomluví česky. Jako nouzové řešení vznikl v brněnském Muzeu romské kultury předškolní klub, který má malým Romům pomoci proniknout do "většinové" kultury.
"Děti si zvykají, že jsou pryč od rodičů. Ve třech letech se učí takové základy jako držet tužku, vystřihovat, lepit nebo neprat se o talířky, když je svačina," popsala vedoucí klubu Anna Frišaufová, studentka sociální pedagogiky. Co jí romští předškoláci chtějí povědět, musí většinou rozšifrovat, takže speciální přístup si žádá rozcvička, zpívání písniček, vyprávění pohádek i další části dvouhodinového programu.
Romové zde prý nemají mnoho šancí děti přihlásit
Dostat romské děti do neromského kolektivu není snadné. Kapacita mateřských škol v městské části Brno-sever, kde velká část Romů žije, poptávce nedostačuje. "Romové navíc mnoho šancí přihlásit děti nemají, protože nesplní kritéria, jako je například zaměstnanost obou rodičů," tvrdí Marie Hanzelková z Muzea romské kultury.
Čtěte také: |
Podmínky přijetí do mateřských škol totiž určuje zákon. Povinně školky berou děti až rok před začátkem školní docházky. "Romové mají stejné šance na přijetí jako ostatní děti," sdělila ředitelka mateřské školy v Křenové ulici v Brně Hana Jandová.
Tvůrci romské "přípravky" přiznávají, že by bylo lepší, kdyby malí Romové chodili do běžné školky. "Náš klub je nouzové řešení. Děti by ve školce měly trávit víc času, a především v neromském kolektivu," zdůraznila Hanzelková.
Uvažovali proto alespoň o zapojení dětí neromského původu u nich v muzeu. Zatím to ale ani nezkoušeli. Osm míst mají plných. "Přednostně jsme je nabídli rodinám, které na ně čekaly," doplnila Hanzelková. Prostředí skutečné školky si romské děti mohou vyzkoušet alespoň jednou či dvakrát měsíčně v Mateřské škole Vranovská. Pedagogové se s muzeem dohodli, že si tam Romové budou odpoledne chodit hrát.
Přípravné kluby pro romské děti v Brně provozují i další občanská sdružení jako Ratolest, středisko DROM či Dětský dům Zábrdovice.
