Jako počítačové hry přitom autoři průzkumu označují hry nejen pro stolní počítače, ale také pro herní konzole, přenosná herní zařízení, tablety a mobilní telefony.
Zatímco v evropském průměru systém PEGI zná zhruba polovina respondentů, v Česku to byla pouhá čtvrtina. Navíc jen sedm procent rodičů deklaruje, že tento systém reálně využívají při pořizování her svým potomkům.
ČTĚTE TAKÉ: |
"O to spíš tato statistika zaráží při vědomí, že více než polovina dětí ve věku 10-15 let a více než třetina ve věku 6-9 let hraje alespoň občas hry, které by se jim z hlediska věkového hodnocení vůbec neměly dostat do rukou," uvedla společnost Scio, která shrnutí výsledků průzkumu zveřejnila.
Analýza nákupního chování rodičů přitom ukázala, že děti z 1. stupně základních škol jsou téměř v polovině případů u nákupu hry, takže se zřejmě podílejí na výběru. Ve srovnání s evropským průměrem je však v tuzemsku dvojnásobek rodičů dětí ve věku od šesti do devíti let, kteří raději počítačové hry svým potomkům vůbec nekupují.
Rozporuplný přístup rodičů
Postoj tuzemských rodičů k počítačovým hrám je poměrně rozporuplný. "Zatímco podíl pozitivního hodnocení her většinou osciluje kolem evropského průměru, rodičů, kteří hodnotí hry negativně, je u nás výrazně více než ve zbytku Evropy," uvedlo Scio v tiskové zprávě.
Čeští rodiče na hrách oceňují především jejich zábavnost, uvedlo to 78 procent dotázaných. Osmapadesát procent si cení prohloubení prvku soutěživosti a zhruba polovina posílení kreativity. Pouze necelá pětina rodičů přitom u svých dětí pozoruje, že se v důsledku hraní her zvyšuje jejich agresivita.
Podle ředitele vzdělávací společnosti Scio Ondřeje Šteffla jsou hry součástí moderního vzdělávání stejně jako filmy nebo knihy. "Nic se samozřejmě nesmí přehánět a dítě by rozhodně nemělo hrát neomezeně, na druhou stranu zakazovat dětem hrát úplně je kontraproduktivní. Mnohem lepší je zjistit, které hry mohou dítě rozvíjet, a pak využít dětskou herní vášeň k bezděčnému vzdělávání," řekl.
Do průzkumu organizace ISFE se zapojilo několik tisíc respondentů ze šestnácti evropských zemí. V Česku se ho zúčastnilo 651 lidí.
