Vědci z České geologické služby (ČGS) nasbírali v rámci mnohaletého výzkumu několik tisíc vzorků. V pátek kolekci ukázali novinářům u příležitosti 95. výročí založení ČGS.
Plesiosaurus...pochází z období křídy, z druhohor. Šlo o masožravého živočicha, který se podle objevitele kostry geologa Radka Vodrážky živil rybami. "Byl to dospělý jedinec a jeho velikost odhadujeme na pět až šest metrů," poznamenal. |
Zkamenělé úlomky kostí druhohorního ještěra představují jeho téměř celou pánev, hrudní, bederní a ocasní obratle, části končetin a hrudního koše s úlomky žeber. Geologové mají dokonce i výplň žaludku. Objevili ho na ostrově Vega. Trvalo čtyři měsíce, než se ho z antarktické pustiny podařilo přepravit do pražských laboratoří, kde se čistil a konzervoval.
"Je to velmi unikátní nález. O to víc si ho ceníme, protože v té oblasti už dříve působili paleontologové z jiných zemí, zejména z Argentiny, ale i Britové, a ti tam zatím kostru plesiosaura nenašli," řekl ředitel České geologické služby Zdeněk Venera. Výzkumné projekty vyšly podle něj na 60 milionů korun.
Další unikátní nálezy
Osobně však považuje za nejvýznamnější ty nálezy, které nejsou vizuálně tolik atraktivní jako ještěr, ale spíše zajímavé z vědeckého hlediska. Geologům se totiž také podařilo najít živočišné houby, konkrétně popsat první spongie z Antarktidy vůbec. Spongie je bezobratlým živočichem, který žije i dnes přisedle na mořském dně.
Vyznačuje se jednoduchým tělem tvořeným kostrou z drobných jehlic. Kromě zbytků plesiosaura objevili zkamenělé ryby, loděnky, amonity, raky a stovky dalších fosilií. Výtvarně pradávné živočichy ztvárnil brněnský malíř Petr Motlitba.
VÍCE O ČESKÉ VĚDĚ: |
Nejzajímavější části sbírky budou vystaveny v září příštího roku v Chlupáčově muzeu historie Země na Albertově v Praze.
Vědci z České geologické služby absolvovali celkem deset terénních sezon, v oblasti Antarktického poloostrova působí od roku 2003. Expedice většinou odjíždí na Nový rok a vrací se v polovině března. V rámci toho stráví v terénu zhruba 30 dnů, při nichž se hledají úlomky. Bádali také na ostrovech James Ross a Seymour.
Ačkoliv je Antarktida podle geologů v současnosti nejchladnějším kontinentem s několikametrovou ledovou pokrývkou, mezi nejčastější fosilie patří zkamenělé rostliny. Ty ukazují na to, že teplota bývala na kontinentu mnohem vyšší.
Jakub Sakala z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy našel zkamenělé dřevo, které na první pohled připomíná jehličnan. Výzkum ukázal, že jde o dřevo krytosemenné rostliny - angiospermy - nejstarší fosilie tohoto druhu z Antarktidy.
Kromě paleontologického výzkumu se ČGS věnuje také na Antarktidě mapování, vulkanologii a klimatologii. Fosilní fauna a flóra v oblasti Antarktického poloostrova se zkoumá už od druhé poloviny 80. let 20. století.
