O svém postupu informovali v mezinárodním vědeckém časopisu Evolution, uvedl tiskový odbor akademie.
Klonální obratlovciPrvní klonální obratlovce, tedy ty, kteří jsou schopni v přírodě vytvářet vlastní klony, vědci objevili už v roce 1932. Představa hybridních obratlovců navíc tvořených jen samičím pohlavím, jež bez oplodnění samcem reprodukují po generace sama sebe, byla tehdy pro mnohé zoology těžko stravitelná. Během dalších desítek let byla ale v přírodě objevena klonalita u desítek typů populací ryb, obojživelníků či plazů. V laboratořích se však nedařilo vytvořit klony známé z přírody. |
Českým vědcům se to podařilo u sekavců rodu Cobitis, což jsou ryby vyskytující se i v českých řekách. Samice odchované v laboratoři daly vzniknout dalším generacím sekavců. Z genetických analýz vyplynulo, že někteří jedinci jsou klony matky.
Klonální sekavčí samičky tvoří klonální vajíčka, kterým stačí, aby pohlavní buňky samce pouze nastartovaly vývoj vajíček, aniž by je oplodnily.
Rodí se jen dcery
Potomstvem jsou pak jen dcery, klony matky. Nové poznatky podle vědce Petra Rába ukazují, že křížení (hybridizace) dvou vhodných druhů umožňuje vznik obratlovců vytvářejících vlastní klony, tedy že může změnit běžné sexuální rozmnožování na schopnost množit se klonálně (gynogenezí), a že se tak může stát i bez změn v genomu či změn specifických podmínek vnějšího prostředí.
Otázkou podle vědců zůstává, proč se po desítkách let až sekavci stali úspěšně stvořenými laboratorními klony.
