Cestovatelský průjem. Alkohol zažívací potíže nezažene, říká expert

LN Co by lidé měli vědět o možných zažívacích potížích na dovolené?
Základem je připustit si možná rizika, a to bez ohledu na to, jak luxusní ubytování mám zajištěné či kolik desítek tisíc jsem za dovolenou zaplatil. Cestovatelský průjem vás může zaskočit i ve čtyřhvězdičkovém hotelu. A naopak cesta do zemí s nízkým hygienickým standardem může proběhnout bez větších potíží, pokud se člověk zná a dodržuje několik základních pravidel. Bohužel pro české cestovatele je typické, že zdravotní rizika podceňují a zbytečně riskují. Přitom by udělali dobře, kdyby se před cestou za exotikou přišli poradit do některého z center cestovní medicíny.

LN Kdo riskuje nejčastěji?
Typickým rizikovým cestovatelem je batůžkář, který cestuje na vlastní pěst, často mění místo pobytu, příliš neplánuje dopředu a jí to, co je na místě k dispozici, aniž by se příliš zamýšlel nad tím, jak bylo jídlo vyrobeno a zda nemůže být kontaminováno. Nízký rozpočet na cestu, stravování v pouličních stáncích, cestování hromadnou dopravou, to vše zvyšuje rizika infekce, byť si to stále mnoho lidí neuvědomuje. Spoléhají se na to, že se stačí vyhýbat nezdravě vypadajícím jídlům a nic se jim nemůže stát. To je ale pochopitelně nesmysl.

LN Jak se lidé na cestách nejčastěji nakazí?
Asi nejčastějším zdravotním problémem, který lidé na dovolené řeší, je takzvaný cestovatelský průjem. Ten v některých oblastech světa postihuje až 80 procent návštěvníků z mírného klimatického pásma, tedy i české cestovatele. Nejvyšší pravděpodobnost onemocnění je při cestách do méně rozvinutých oblastí Afriky, Asie a Latinské Ameriky, což jsou místa, kam vyrážejí také Češi. Příčiny cestovatelského průjmu mohou být různé, na jeho vzniku se podílí více faktorů, jež snižují celkovou odolnost organismu. Vliv mají klimatické změny, únava, nezvyklá strava i nadměrné pití slazených nápojů. K vlastní nákaze dochází nejčastěji z vody, nápojů nebo potravin kontaminovaných toxiny a bakteriemi, jako jsou Escherichia coli, salmonely, yersínie, kampylobaktery nebo viry, tedy noroviry, enteroviry, rotaviry, anebo také různými parazity a mnohými dalšími střevními patogeny. Spektrum možných původců se ale mění od jedné oblasti ke druhé a bez laboratorního vyšetření stolice se o přítomnosti mikrobiálního původce můžeme jen dohadovat na základě zhodnocení klinických příznaků.

LN Čemu se na cestách raději vyhnout?
Při pobytu v oblasti tropů a subtropů je vhodné si vybírat taková jídla, o kterých víme, nebo alespoň předpokládáme, že jsou důkladně tepelně upravená a jsou podávána horká. Naopak rizikem v těchto zemích jsou mléčné výrobky a mléko, různé dezerty s krémy ze smetany a vajec, majonézy či porcovaná zmrzlina od pouličních prodavačů. Riziková je také listová zelenina, kterou není možné zcela očistit a zajistit její nezávadnost, a obecně každá zelenina a ovoce koupené někde u silnice nebo u špinavého stánku na trhu. Běžně jsou ruce prodavačů kontaminovány a znečištěný je i pult se zbožím. Proto není příliš dobrý nápad koupit si na takovém místě čerstvou ovocnou šťávu nebo ovocný salát.

LN Oblíbeným dovolenkovým pokrmem jsou ryby a mořští živočichové.
Opět platí, že je dobré vědět, jak byl pokrm připraven. V turistických centrech Evropy a USA, včetně Floridy a Kalifornie, bývají každoročně hlášeny stovky případů žloutenky typu A a dalších onemocnění po konzumaci nedostatečně tepelně upravených mořských živočichů. Vyskytly se i nákazy po konzumaci zeleninového salátu politého závadnou omáčkou ze syrových krabů. Základem prevence zdravotních potíží je jíst dostatečně tepelně upravené ryby a plody moře. Syrové, zasolené, lehce marinované či uzené ryby představují možný zdroj nákazy, a navíc v teplých oblastech se velmi rychle rozkládají a znehodnocují se. Kontaminované mohou být i rybí saláty a další výrobky místních producentů. Mimochodem, očkování proti žloutenkám typu A a B je nezbytným cestovatelským minimem, i když se chystáte jen do Středomoří.

LN Jak je to s nápoji?
Ve většině zemí subtropického a tropického klimatického pásma, kromě vyspělejších států jižní Evropy, se nedoporučuje pít neupravenou vodu z vodovodu. To například znamená, že si v restauraci objednáte celou lahev vody a poprosíte číšníka, aby ji přinesl na stůl uzavřenou. Jsou známy případy, kdy obsluha v honbě za ziskem do lahve doplnila závadnou vodu z vodovodu. Otevře-li pak lahev, i když před vašima očima, nebude možné spolehlivě určit, zda byla pojistka na uzávěru neporušená, nebo ji na hrdlo lahve jen nasadili. Vhodnou volbou jsou sycené nápoje. Nejenže je obtížnější je „zfalšovat“, ale kyselé prostředí, které vytváří oxid uhličitý, ztěžuje přežívání některých choroboplodných zárodků.

LN A co led v nápojích?
Právě led v nápojích může být kontaminovaný. V rozvojových zemích je obchod s ledem zdrojem výdělku mnoha obyvatel z nižších sociálních vrstev a často jsou k vidění v zadních uličkách hotelů a restaurací, kde své zboží nabízejí k prodeji. Tento led je často přepravován na znečištěných vozících přikrytých kusem špinavého hadru. Možným způsobem kontaminace je i jeho polévání studenou vodou, aby se zpomalilo jeho rozpouštění. K zanesení mikroorganismů do ledu může dojít i přímo jeho výrobou z kontaminované vody nebo při přenášení špinavýma rukama. Riziko nákazy existuje i tehdy, pokud je ledem chlazený alkoholický nápoj. Dezinfekční účinek má alkohol až v koncentracích, které člověk běžně nekonzumuje.

LN Alkohol tedy nefunguje jako prevence zdravotních problémů na dovolené?
Nikoliv. I když by si to mnozí cestovatelé přáli, alkohol nemůže nahradit preventivní opatření. A v případě přidání ledu do místního drinku či kombinací s některými druhy nezralého ovoce se rizika infekce ještě zvyšují. Nadměrné užívání alkoholu, především během dne, může být v tropech škodlivé. Zásahem do regulace procesů udržujících rovnováhu vnitřního prostředí zvyšuje alkohol vylučování moči, čímž se prohlubuje dehydratace organismu. Diabetikům pak alkohol může způsobit nebezpečnou hypoglykemii.