Choroby útočí skrze špatný spánek. Jak spát dobře?

Odborníci poukazují na celosvětové tendence ke zkrácení spánku. To však výrazně zvyšuje riziko metabolického syndromu, při němž lidé trpí obezitou, vysokým krevním tlakem, nízkou hladinou HDL cholesterolu, cukrovkou či vysokou hladinou triacelglycerolů. „Zvýšené je i riziko nádorových onemocnění, u žen se to týká rakoviny prsu, u mužů rakoviny prostaty, bez ohledu na pohlaví jsou lidé ohroženi zhoubným lymfomem střeva,“ upozorňuje profesorka Soňa Nevšímalová z neurologické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.

Souvislost s onemocněními mozku

Souvislost s poruchami spánku našly výzkumy posledních let také ve spojení se zvýšeným výskytem Parkinsonovy a Alzheimerovy choroby. Laicky řečeno, kdo méně a navíc špatně spí, je mnohem více ohrožen než ostatní. „Už dvacet let před vznikem prvních projevů Alzheimerovy choroby se v mozku ukládají beta-amyloidy, které způsobují právě tuto nemoc. A odbourávají se pouze ve spánku,“ vysvětluje profesorka Nevšímalová.

Náměstek ředitelky Všeobecné fakultní nemocnice Jan Bříza poukazuje na fakt, že přestávají kapacitně dostačovat pracoviště spánkové medicíny: „Je snaha spánkové laboratoře rozšiřovat, jde však o drahou záležitost.“

Špatný spánek neškodí jen srdci a tepnám, ale celému tělu

Nejdůležitějším předpokladem kvalitního spánku je jeho dostatečná délka, tedy 7 až 8 hodin dostatečně hlubokého a nepřerušovaného spánku. Kritických je podle odborníků šest a méně hodin spánku denně. Paradoxně stejně nebezpečný je příliš dlouhý spánek. U odpoledního spánku je prospěšná pouze půlhodina. Panice nemusejí propadat matky, jejichž děti je v prvních letech života budí několikrát za noc. Dochází u nich sice k vyplavování stresových hormonů, nemá to však fatální následky.

„Ohroženi jsou především lidé pracující ve směnném provozu, a to po dobu desítek let. Výzkum se prováděl u zdravotních sester, které nastupovaly do služby ve dvaceti letech. V padesáti, tedy po třiceti letech směnného provozu, byly následky nedostatečného spánku zřejmé,“ vysvětluje profesorka Nevšímalová.

Usínání během dne omezuje život

Mezi nejzávažnější spánkové poruchy patří narkolepsie, jíž u nás trpí až pět tisíc lidí. „Člověk s narkolepsií během dne několikrát usíná, únavu není schopen ovlivnit, což jej ve společnosti dosti hendikepuje,“ říká přednosta neurologické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice profesor Karel Šonka. Zajímavé však je, že přestože takto postižení lidé mají problémy ve škole a pak v práci i v rodinném životě, jsou schopni dosáhnout stejných cílů jako zdraví jedinci.

„Dosahují stejného vzdělání, uzavírají manželství, mají děti. Pacientky se samozřejmě neobejdou bez pomoci při obstarávání malého dítěte,“ podotýká Šonka. Omezení se vytrácí s odchodem do důchodu. „Pokud už nepracují, mohou se vyspat tehdy, kdy potřebují, a vedou plnohodnotný život bez omezení,“ dodává Šonka. Upozorňuje ale, že čím častěji upadá pacient do denního spánku, tím horší je jeho tělesná zdatnost a výkonnost srdce.

Narkolepsie se projevuje už u dětí, příznaky nemoci narůstají v prvních letech, poté zůstává intenzita nemoci celý život přibližně stejná. Podle odhadů odborníků až polovina takto postižených jedinců není diagnostikována.

Poruchy spánku trápí i třetinu dětí

Některou z poruch spánku trpí i více než třetina dětí. Nejčastěji se vyskytují u jedinců s neurovývojovými poruchami, tedy u dětí s poruchou pozornosti a hyperaktivitou (ADHD) a autismem.

Na spánek u dětí se na neurologické klinice Všeobecné fakultní nemocnice specializuje docentka Iva Příhodová. Upozorňuje, že nedostatečně dlouhý či nekvalitní spánek je spojen s poruchami pozornosti, paměti, se změnami nálady, úzkostnými a depresivními příznaky či s projevy hyperaktivity.

„Nespavost se projevuje už u kojenců a batolat. Často za to mohou špatné návyky od rodičů. Už od třetího, čtvrtého měsíce musí naučit dítě usínat samostatně. Žádné uspávání houpánímna ruce, usínání při kojení, s lahví v puse. Je vhodné dát ospalé dítě do postýlky a nechat ho usnout,“ apeluje na rodiče Příhodová. Když problémy trvají déle než tři měsíce, radí obrátit se na dětského lékaře.

Některé problémy spánku u předškolních a školních dětí naštěstí obvykle ustupují s věkem. Patří mezi ně náměsíčnost, noční děsy, noční můry a přetrvávající noční pomočování. „Při náměsíčnosti je správné dítě v klidu nasměrovat zpět k lůžku a zabezpečit prostředí proti možnosti vzniku úrazu. Nikdy dítě násilně nebudíme,“ varuje Příhodová.