Oběti chřipky zabije jak chřipka samotná, tak hlavně komplikace s ní spojené nebo to, že infekce fatálně zhorší jejich jiné zdravotní problémy. A právě to vysvětluje „nesrovnalosti“ v uváděných počtech obětí chřipky. V loňské chřipkové sezoně zemřelo přímo na chřipku 109 oficiálně potvrzených osob, o rok dříve to bylo 69 lidí. Tato čísla jsou ale pouze zlomkem skutečného stavu.
Přichází epidemie chřipky? Počet případů se před svátky zvýšil o víc než polovinu |
„Skutečný počet úmrtí je vyšší právě kvůli následným komplikacím infekce. Příkladem je zápal plic způsobený buď přímo chřipkovým virem, nebo následnou bakteriální infekcí. A právě pneumonie patří k velmi časté příčině úmrtí v období chřipkové epidemie, která v našich podmínkách trvá zhruba šest až osm týdnů. Zápal plic je mnohdy fatální pro lidi, kteří už mají nějaké dlouhodobé zdravotní problémy, jako jsou například kardiaci nebo diabetici. Jakékoliv další onemocnění, které člověka potká, potom vede ke zhoršení celkového stavu. A chřipka takovým onemocněním je,“ vysvětluje Richard Češka, kardiolog, který působí na III. interní klinice 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. „U kardiaka se objeví známky srdečního selhávání, které vyžaduje intenzivní léčbu, u diabetika dojde ke zhoršení stavu a pacient, který léta užíval jen prášky, potřebuje inzulin,“ dodává.
Sama chronická onemocnění a v některých případech i jejich léčba vedou k tomu, že je imunitní systém člověka oslaben. „Pacienti pak mají jak těžší a komplikacemi provázený průběh chřipky, tak se zhoršuje jejich základní chronické onemocnění. Chronicky nemocní jsou také častěji lidé ve vyšším věku a opět platí, že pro seniora může být chřipka, nasedající na další chorobu či choroby, velkým, životohrožujícím problémem,“ popisuje profesor Češka.
Chřipku by ale neměli podceňovat ani mladí a relativně zdraví lidé. Právě ti mají mnohdy dojem, že chřipka nic není. „Zejména u nerozumných ,hrdinů‘, kteří si navzdory horečce jdou zaběhat, protože oni přece vždycky všechno zvládnou, byla popsána i úmrtí v důsledku zánětu srdečního svalu,“ upozorňuje profesor Češka.
Chřipka také stojí za náhlými úmrtími, a to nejen dospělých. Může mít těžký průběh také u dětí, kdy je nezbytná hospitalizace. Vůbec nejčastěji jsou pak hospitalizováni kojenci mladší šesti měsíců. Vyšší riziko komplikací je u dětí mladších pěti let, u předčasně narozených nebo u dětí, které mají chronické zdravotní problémy zejména se srdcem, plícemi, ledvinami či trpí některým neurologickým onemocněním.
Očkování i proti komplikacím
Češi se často mylně domnívají, že mají chřipku pokaždé, když se u nich objeví kašel, rýma nebo horečka. To je však zásadní omyl, který vede k tomu, že se jen minimum lidí nechává proti chřipce očkovat. Podle údajů Státního zdravotního ústavu je proočkovanost populace okolo pěti procent, což je velmi málo.
Česko je na prahu epidemie chřipky, nemocnice mohou omezit návštěvy |
„Ve většině vyspělých států Evropy je proočkovanost několikanásobně vyšší než u nás,“ uvádí Jan Kynčl z Národní referenční laboratoře pro chřipku a nechřipková respirační onemocnění.
Právě očkování je nejúčinnější metodou prevence chřipky a také závažných komplikací. Ne vždy dokáže zabránit nákaze, ale může zmírnit průběh onemocnění.
V letošní sezoně se zatím ukazuje, že cirkulující kmeny se shodují s vakcinačními antigeny, což znamená, že očkovací látky jsou účinné v maximální možné míře. Ten, kdo se nechal očkovat, tedy udělal dobře.
Nechat se ale očkovat až nyní je na zvážení. „Ochranná hladina protilátek se vytvoří v průměru za dva týdny po podání vakcíny. Očkování proti chřipce má smysl, pokud se očkovaná osoba nepotká s virem těsně po vakcinaci nebo pokud již není v momentu očkování v inkubační době,“ popisuje expert na infekční choroby docent Rastislav Maďar.
