"Ač se to na první pohled nezdá, nachlazení napomáhá také nedostatečný pitný režim a přemíra slunění," varovala Vojtíšková. Obojí oslabuje imunitní systém, tím klesá odolnost vůči infekcím. Tělo zatěžují i prudké změny teplot, kdy se střídají tropická vedra s velkým ochlazením. Z tohoto hlediska je podle Vojtíškové rizikový i návrat z teplých a vlhkých exotických oblastí do chladnějšího klimatu.
K nachlazení přispívá cestování v dopravních prostředcích, kdy je zpocené tělo vystaveno průvanu z otevřených oken vlaku či autobusu a od přijíždějícího metra. Nachlazení způsobuje i klimatizace v supermarketech, na pracovištích nebo v automobilech. Tělo zatíží rozdíl mezi vnitřní a vnější teplotou větší než pět až šest stupňů Celsia. Klimatizace tedy má být nastavena zhruba jen na tento rozdíl.
Zrádná letní chřipka
V teplých dnech hrozí také letní angíny, když se rozpařený člověk zchlazuje hodně studeným nápojem. Jen tím sníží prokrvení sliznice v krku, což oslabí přirozený mechanismus obranyschopnosti. Letní chřipka se projevuje jako klasická chřipka horečkou, bolestí svalů, kloubů a únavou. Nemocný má rýmu a zánět spojivek, škrábe ho v krku. "Přestože venku svítí slunce, je vhodné při těchto příznacích alespoň tři dny zvolnit. Úlevu přinese odpočinek na lůžku, dostatek tekutin a případné tlumení horečky a bolestí léky," shrnula lékařka.
I v parném létě hrozí chřipka a nachlazení. Příčinou podle praktické lékařky Jany Vojtíškovéní nejsou chřipkové viry, ty řádí hlavně v chladných měsících roku. Lidi trápí virová onemocnění, která chřipku připomínají. Nejčastěji je způsobují Coxackie A viry a
echoviry. Ve svých počátcích mohou chřipku napodobit i některá onemocnění způsobená bakteriemi či parazity.
