Varující podle něj je, že řada lidí o své nákaze neví. Žloutenka dlouho nemá žádné příznaky, může ale nevratně poškodit játra. Nadějí na úplné uzdravení je nová léčba.
Žloutenka C je nejzávažnějším typem žloutenky. Není proti ní očkování, v konečné fázi je nejčastějším důvodem transplantace jater.
„Výskyt žloutenky C mezi dospělými podle studie činí 1,67 procenta, chronické formy 0,93 procenta. V přepočtu na celou populaci jde o 140 tisíc dospělých, kteří prodělali žloutenku C, z nich přes 80 tisíc tvoří lidé, kteří s touto infekcí žijí. Ve srovnání s daty Státního zdravotního ústavu je to téměř osmkrát víc,“ uvedl Chlíbek.
Přenos nemoci
Nejvíc chronicky nemocných je ve věku 30 až 44 let a 18 až 29 let. Žloutenka C se přenáší krví, velmi vzácně při porodu z nakažené matky na dítě. S vysokým rizikem přenosu žloutenky C je spojeno injekční užívání drog. Rizikové může být i tetování či piercing provedené v amatérských podmínkách. Zvláštní skupinu tvoří lidé, kteří dostali krevní transfuzi před rokem 1992, kdy ještě nebyl znám virus hepatitidy C, takže se na něj krevní produkty netestovaly.
Nová metoda léčbyNejnovější metodou léčby žloutenky typu C jsou speciální tablety, které zbaví organismus viru rychleji a šetrněji než dosavadní léčba. „Pomocí těchto tablet lze většinou nemocného plně uzdravit do tří měsíců. Úspěšnost je od 95 do sta procent. V hepatologii jde o velký zlom,“ řekl předseda České hepatologické společnosti profesor Petr Urbánek. |
Počínající onemocnění se projeví zvýšenou únavou, poruchami spánku a přechodnou ztrátou chuti k jídlu. Příznakem může být i tlak v pravém podžebří, trávicí obtíže, svědění kůže či její žluté zabarvení. Nákazu potvrdí laboratorní testy. Většinou se nemoc zjistí při jiném vyšetření.
Bez léčby až k rakovině
Neléčená žloutenka C může trvale zjizvit játra, může vést k rozvoji cirhózy nebo rakoviny jater. Dosud se léčila interferony v kombinaci s přímo působícími antivirotiky. Interferon ale vyvolává příznaky podobné chřipce, poruchy funkce štítné žlázy, krevní poruchy, vyrážky nebo dočasnou ztrátu vlasů, proto v pacientech budí obavy. Řada nemocných navíc musela tuto léčbu podstupovat opakovaně, než se viru zcela zbavili. Části se to nepodařilo nikdy. „V tomto směru představují nové léky pro pacienty velký přínos,“ shrnul Urbánek.
