Mnozí lidé říkají, že kouří málo a kouření jim neškodí. Lehce se dá nabýt dojmu, že snad existuje nějaká hranice, od které teprve kouření škodit začíná. „Ale je to naprostý nesmysl. Cigaretový kouř je karcinogen nejvyšší třídy, takže bezpečná dávka neexistuje,“ upozorňuje Stanislava Potrepčiaková.
Kouř zabíjí i naše zvířata, hlásá kampaň proti pasivnímu kouření |
„Inhalace cigaretového dýmu zvyšuje kardiovaskulární rizika už třicet minut po jeho vdechnutí. Pokud má tedy člověk nějakou predispozici k srdečním chorobám, už jedna cigareta ho může zabít. Pokud hovoříme o onkologickém riziku, tam je pro jeho vznik třeba většího počtu cigaret,“ říká doktorka Potrepčiaková.
V kouření vedou rozvojové země
V současnosti se podle slov doktorky Potrepčiakové nejvíc kouří v rozvojových zemích a tam, kde je povědomí o škodlivosti kouření nízké. „Například v Indonésii je reklama na tabákové výrobky vedena tak, aby si děti myslely, že cigarety jsou hračky, a že jsou dokonce zdravé! Kouří 40 procent dětí ve školním věku a 70 procent dospělé populace. Je tam ohromná úmrtnost na nádory plic. Nikdo s tím nic nedělá, protože na odvykací a informační programy nejsou peníze,“ popisuje Stanislava Potrepčiaková.
Problémy u kouřících žen teprve vrcholí
V Evropské unii i v ČR počet kuřáků klesá. „Výskyt rakoviny plic se tedy sice u mužů snižuje, avšak u žen stále stoupá. Je to tím, že před několika desítkami let začalo v tehdejším Československu kouřit hodně žen. Zdravotní dopad se ale ukazuje až nyní, protože plicní nádor vzniká často až po desítkách let kouření. Kdo ale kouří víc, může k onemocnění dospět dřív,“ varuje doktorka Potrepčiaková. Za velký a podceňovaný problém považuje brněnská lékařka pasivní kouření. A to semůže projevit i na docela nečekaných místech.
Kouř nezůstane uzavřený v hospodě
„Lidé si neuvědomují dosahy toho, že se může kouřit třeba v restauracích nákupních center. Zcela naivně si myslí, že když se kouří v hospodě, jinde kouř není. Ale on uniká ven a je skutečně v celém centru a dýchají ho všichni, i nemluvňata, senioři, těhotné ženy, prostě každý, kdo tam je. V tomto prostoru není možné cigaretový kouř spolehlivě odvětrat,“ dodává doktorka Potrepčiaková.
Po několika hodinách strávených v nákupním centru, kde je kuřácký podnik, mají i nekuřáci v dýchacích cestách jedovatý oxid uhelnatý, jako kdyby kouřili. „Každá ta restaurace má nějaké aroma a my tam kouř necítíme. Ale to neznamená, že tam není. A to je problém. Pokud to lidé nevidí a necítí, neuvědomují si to,“ doplňuje doktorka Potrepčiaková.
Přestat se dá v každém věku
Kuřáci si někdy položí otázku, zda se po dlouhé době kouření ještě může dát organismus do pořádku. „Vždycky má smysl přestat kouřit, v jakémkoli věku,“ tvrdí doktorka Potrepčiaková. Efekt nekouření je vidět hned v prvních týdnech. Dýchací cesty se začnou čistit, bývalý kuřák začne cítit vůně, rozšiřuje se mu chuťový rejstřík, nemocní se lépe uzdravují. Odvykání je těžké a trvá pár měsíců. Když ale člověk vydrží, je to velké vítězství.
Je pravda, že častým jevem při odvykání je tloustnutí, protože nikotin urychluje zažívání. Když ho tělu odepřeme, ukládá do zásob. „Je to ale dočasný efekt, než si tělo nastaví rovnováhu bez nikotinu a zvykne si, že nemá tento urychlovač spalování. Pak se váha upraví,“ uklidňuje lékařka.
Národní protidrogový koordinátor Jindřich Vobořil k problému dodává, že nejúčinnějšími náhradami za cigaretu zůstávají nikotinové přípravky. „Užívají se jako žvýkačky nebo papírky na jazyk,“ říká.
