Sobota 20. dubna 2024, svátek má Marcela
130 let

Lidovky.cz

Cílená biologická léčba zbaví kůži lupénky

Zdraví

  14:00
Za jednatřicet let soužití s lupénkou poznal desítky nemocničních pokojů, intimní karamboly, neatraktivní zaměstnání a nakonec zhroucení. Ačkoli nemoc pokrývala až 90 procent jeho kůže, dnes díky biologické léčbě neví, že nějakou lupénku měl.

Lupénka (ilustrační foto) foto: Shutterstock

Jednačtyřicetiletý muž, který se představil jako Jirka z Rábí, je dnes docela v pohodě. Neřekli byste, že trpí nemocí, která mu řádně zkomplikovala život a na tři desetiletí mu z něj udělala téměř peklo. Kdo tuto chorobu zná, dobře ví, že dokáže potrápit. Řadu let proti ní byla medicína skoro bezmocná. Až takzvaná biologická léčba přinesla změnu.

„Lupénka se u mě začala objevovat, když mi bylo deset let,“ vypráví Jirka. Tehdejší léčba podle jeho slov představovala hlavně mastičky, které se na postižená místa nanášely. Šupinatá kůže sice byla promaštěná, ale nemoc byla vidět stále. Pak přišly pobyty v nemocnici. „Vyzkoušeli na mně snad všechno. Prožil jsem si desítky hospitalizací. Nemoc se přesto rozšířila na 80 až 90 procent těla,“ pokračuje.

Před několika lety mu profesorka Petra Cetkovská na Dermatovenerologické klinice Fakultní nemocnice Plzeň poprvé předepsala cílenou biologickou léčbu. „Byl to zlom. Po několika týdnech úplně čistá kůže, najednou ohromné prohloubení kvality života. Získal jsem sebevědomí a normální náhled na život. Začal jsem se cítit jako normální člověk.“

Léky působící na imunitu

Jirka z Rábí se tedy po nasazení biologické léčby zcela zbavil lupénkových ložisek, která měl na celém těle. Není sám, podobných pacientů jsou již desítky. Vyléčen však není.

„V současnosti je biologická léčba lupénky nutná doživotně. Biologická léčba je zpravidla velmi účinná, u některých nemocných se dosahuje úplného vyčištění kůže, které přetrvá, pokud léčba pokračuje. V praxi to znamená infúze či injekce v různých intervalech, třeba co 14 dní. Jsou ale pacienti, u kterých je tato léčba neúspěšná. Jejich počet nepřesáhl 15 procent a díky přípravě stále lepších přípravků se toto číslo snižuje. Také je nutné zdůraznit, že lupénka má genetický základ a je zatím stále nevyléčitelná. Dá se různými metodami – mazáním, fototerapií, celkovými léky a nyní i biologicky – utlumit, vyhojit, ale nikdy ne vyléčit. Po vysazení či ukončení léčby nemocný opět lupénkou trpí v původním rozsahu,“ říká docent Karel Ettler z Kliniky nemocí kožních a pohlavních Fakultní nemocnice v Hradci Králové.

Dočtěte si článek v digitálním vydání LN.

Ve středeční příloze Medicína a věda si dále přečtěte:

  • Stres jako spouštěč onemocnění
  • Při lupénce vynechte alkohol a tučná jídla
  • Nový podezřelý ze vzniku autismu
Autor: