Na Měsíci bezpečně přistál čínský modul Čchang-e 3 s lunárním robotickým vozítkem Nefritový králík, informovala čínská státní televize.
foto: ČTK
Poté, co modul přistál v neděli ve 14:12 SEČ podle plánu na měsíčním povrchu v oblasti zvané Duhová zátoka, zazněl v řídícím středisku v Pekingu velký potlesk.
Šestikolový Nefritový králík (čínsky Jü-tchu), o jehož názvu rozhodlo internetové hlasování, je vybaven kromě sady fotografických přístrojů i dvěma mechanickými rameny, s jejichž pomocí může vyvrtávat vzorky lunární půdy. Je schopen zdolat třicetistupňové stoupání a pohybovat se rychlostí 200 metrů za hodinu.
Energie získávaná prostřednictvím solárních panelů by měla vozítku vystačit alespoň k tříměsíčnímu zkoumání povrchu Měsíce.
Raketa s názvem Dlouhý pochod
Modulu Čchang-e, který byl pojmenován podle mytické čínské bohyně Měsíce, trvalo urazit vzdálenost zhruba 380.000 kilometrů mezi Zemí a Měsícem 112 hodin. Do vesmíru jej vynesla 2. prosince nosná raketa Dlouhý pochod a 6. prosince už byl na kruhové oběžné dráze Měsíce. O čtyři dny později přešel na eliptickou dráhu, která jej v nejnižším bodě přivedla do výšky pouhých 15 kilometrů od měsíčního povrchu.
Dobývání Měsíce je dalším krokem ambiciózního čínského vesmírného programu. Po někdejším Sovětském svazu a po Spojených státech se v roce 2003 stala Čína teprve třetí zemí, která dokázala vlastními silami vynést na oběžnou dráhu kolem Země člověka. Kolem roku 2017 se Čína chystá vypustit k Měsíci sondu, která by měla dopravit na Zemi vzorky měsíčních hornin. Celý projekt je přípravou na vyslání prvního čínského kosmonauta na Měsíc, což Peking plánuje zhruba na rok 2020.
Při zkoumání Měsíce nejde Číně pravděpodobně jen o prestiž. Její mise se budou snažit na Měsíci najít rovněž využitelné suroviny. Vzdálenější plány počítají se zřízením stálé základny na povrchu Měsíce.
Svá vozítka na Měsíc dopravili zatím jen Rusové a AmeričanéLunochod 1 (1970) - Historicky první vozidlo, které se lidem podařilo umístit na některém vesmírném tělese. Na Měsíc ho dopravila sovětská sonda Luna 17 v listopadu 1970. Osmikolový, ze Země řízený stroj získával energii z akumulátorů dobíjených solárními panely. Během mrazivé měsíční noci vozítko udržovalo potřebnou vnitřní teplotu pomocí rozpadu radioaktivního polonia.
- Lunochod 1 pracoval po dobu 322 pozemských dnů. Během této doby najezdil zhruba 10,5 kilometru, pořídil přes 20.000 fotek a 206 panoramatických záběrů ve vysokém rozlišení. Pomocí spektrometru provedl 25 analýz měsíční půdy a na více než pěti stech místech zkoumal mechanické vlastnosti povrchu. Významný byl i test s odrážením laserového paprsku, který umožnil přesná měření vzdálenosti mezi Měsícem a Zemí.
- Ačkoliv je Lunochod 1 již dávno nefunkční, vědě slouží dodnes; někdy je využíván jako reflektor laserových paprsků vyslaných ze Země.
Modular Equipment Transporter (1971) - Prvním vozidlem Američanů na Měsíci byl ručně tažený dvoukolák. V únoru 1971 ho používala posádka Apolla 14 k přepravě vybavení na delší vzdálenost. "Rikša", jak se skládací kárce přezdívalo, se příliš neosvědčila.
- Další americké mise proto už byly vybaveny čtyřkolovými vozidly s elektrickým pohonem.
Lunar Roving Vehicle (1971-1972) - Pokud nepočítáme ruční kárku z Apolla 14, pak Američané dovezli na Měsíc celkem tři vozítka. Jejich oficiální název zněl Lunar Roving Vehicle a na Měsíc je dopravily sondy Apollo 15, 16 a 17 v letech 1971 a 1972.
- Čtyřkolovým otevřeným vozidlům se pro jejich vzhled přezdívalo "měsíční buginy". Sloužily k převozu jednoho či dvou astronautů a vědeckého vybavení. Ačkoliv jim baterie umožňovaly dojezd v řádu desítek kilometrů, směly rovery jezdit pouze tak daleko od přistávacího modulu, aby mohli astronauté v případě poruchy dojít zpět pěšky.
- Ve výbavě roverů byly televizní kamery, ovládané na dálku ze Země. Operační středisko NASA mělo díky nim lepší přehled o činnosti astronautů a podařilo se mu natočit i unikátní snímky odletu posledních lidí z Měsíce.
Lunochod 2 (1973) - Vylepšenou verzi Lunochodu dopravila na Měsíc sonda Luna 21 v lednu 1973. Během čtyřměsíční mise urazilo vozidlo zhruba 37 kilometrů. Jeho činnost předčasně ukončila nehoda, při níž stroj zajel do jednoho z kráterů. Během vyprošťovacího manévru se na horní část Lunochodu dostalo malé množství měsíčního prachu, který snížil účinnost chladicího systému. Druhý den kvůli tomu stoupla vnitřní teplota nad přípustnou mez a Lunochod se navždy odmlčel.
- I tak odvedl velké množství práce. Pořídil přes 80.000 fotek a 86 panoramatických záběrů. Kromě toho provedl nejméně 740 mechanických testů půdy a umožnil změřit vzdálenost Země-Měsíc s přesností na decimetry.
- Zkušenosti získané při vývoji Lunochodu Rusové později využili při likvidaci následků výbuchu v jaderné elektrárně Černobyl. S odklízením trosek vypomáhali i dva dálkově ovládaní roboti STR-1, vyrobení podle vzoru měsíčních vozítek. Nefritový králík (čínsky Jü-tchu) (2013) Zlatě zbarvené měsíční vozítko se šesti koly a solárními panely připomínajícími křídla dopravila dnes na Měsíc sonda Čchang-e 3. Králík, o jehož názvu rozhodlo internetové hlasování, je vybaven mimo jiné sadou fotografických přístrojů a dvěma mechanickými rameny, s jejichž pomocí může vyvrtávat vzorky lunární půdy. Je schopen zdolat třicetistupňové stoupání a pohybovat se rychlostí 200 metrů za hodinu.
- Energie získávaná prostřednictvím solárních panelů by měla vozítku vystačit alespoň k tříměsíčnímu zkoumání povrchu Měsíce.
|
