Raketa Dlouhý pochod 7 využívá nového typu paliva, které je údajně méně škodlivé pro životní prostředí. Návratový modul rakety by se měl vrátit na Zemi podle plánu dnes odpoledne místního času, přistání se předpokládá v poušti v čínské autonomní oblasti Vnitřní Mongolsko.
Dvoustupňová středně velká raketa dokáže vynést náklad až 13,5 tuny na nízkou oběžnou dráhu, což je 1,5 krát větší zátěž, než zvládly dosavadní čínské rakety. Předpokládá se, že bude hlavní nosnou raketou pro budoucí čínské vesmírné mise.
Vědcům se znovu podařilo zachytit gravitační vlny, které objevil Einstein |
Raketa Dlouhý pochod 7 je také první, která odstartovala ze zbrusu nového kosmického střediska v městě Wen-čchang na ostrově Chaj-nan v Jihočínském moři. Kosmodrom byl dostavěn v roce 2014 a je čtvrtým takovým zařízením v Číně. V letošním roce by odtud měla být vypuštěna i největší čínská nosná raketa Dlouhý pochod 5.
Peking má ambiciózní vesmírný program, jehož záběr postupně rozšiřuje. Po někdejším Sovětském svazu a po Spojených státech se v roce 2003 stala Čína teprve třetí zemí, která dokázala vlastními silami vynést na oběžnou dráhu člověka. V roce 2008 první čínský kosmonaut vystoupil do volného prostoru. Podle odborníků ale čínský kosmický program za americkým a ruským stále ještě zaostává.
Dlouhý pochod
Raketa je pojmenovaná po historické události, kdy Rudá armáda v roce 1935 pod náporem Kuomintangských vojsk ustoupila ze svých pozic v provincii Ťiang-si na jihu Číny a vydala se na úprk na sever, do Jen-anu. Během pochodu dlouhém 6 až 12,5 tisíce kilometrů mělo zahynout až devět z deseti z celkového počtu vojáků. Na pokraji vyhlazení se poté do čela Komunistické strany Číny dostal Mao Ce-tung. V Číně se jedná o silně mytizovanou událost.
