Turecký plastický chirurg Salahattin Tulunaj potvrdil, že počet knírových implantátů, které v posledních letech provedl, prudce stoupl. Nyní provádí 50 až 60 těchto procedur měsíčně především na pacientech, kteří pocházejí z Blízkého východu a do Turecka cestují jako zdravotní turisté. Jeho pacienti si podle něj všeobecně přejí hustý knír, protože mají pocit, že pak budou vypadat dospěle a důstojně.
Jak posílit mužný aspekt
"Někteří muži, kteří vypadají mladě, si myslí, že knír je pro ně nutností, aby vypadali starší... zkušenější a rozumnější," řekl. "Myslí si, že je to prestižní záležitost."
Pařížský chirurg Pierre Bouhanna také v posledních pěti letech vkládá stále víc knírových implantátů. Většina jeho pacientů pochází ze Spojených arabských emirátů, Íránu, Libanonu a Turecka. "Mám pocit, že čím dál víc chtějí posílit svůj mužný aspekt. Chtějí mocný knír," řekl.
Oba chirurgové používají stejnou techniku folikulární extrakce, při níž jsou skupinky vlasů nebo chlupů odebírány i s váčky z míst, kde rostou hustě, a implantovány do oblasti, odkud vyrůstá knír.
ČTĚTE TAKÉ |
Bouhanna uvedl, že jeho pacientům je obvykle 30 až 50 let a domů odlétají den po provedení procedury, která je stojí zhruba 5 500 eur (asi 140 000 korun) a provádí se pod místní anestezií. Následující den se můžou umýt, ale holit se nesmějí dalších 15 dní. Výsledek se plně projeví po půl roce.
S knírem přichází autorita a důležitost
Podle Tulunaje někteří pacienti přicházejí rovnou s představou, kterou si vytvořili podle určitých vzorů. "Chtějí mít knír jako nějaká celebrita," řekl s tím, že jedním z nich je například turecký zpěvák a herec Ibrahim Tatlises. Jeho služby ovšem vyhledali například i místní politici, kteří hustším knírem chtěli zvýšit svou přitažlivost pro voliče.
Andrew Hammond, v Saúdské Arábii žijící novinář a autor knih o arabské kultuře, uvádí, že knír má v této oblasti dlouhou historii. "Mít knír bylo důležité už od otomanské říše," řekl. "Mnoho arabských vůdců má knír nebo jiný druh porostu na tvářích. Kulturně to, myslím, značí mužnost, moudrost a zkušenosti." K světově nejznámějším patřil mohutný knír iráckého diktátora Saddáma Husajna, ale kníry měli všichni iráčtí prezidenti před ním i po něm, stejně jako egyptští prezidenti Gamál Abdan Násir a Anvar Sadat (a králové a sultáni před nimi), turecký premiér Recep Tayyip Erdogan (a dva premiéři před ním), syrský prezident Bašár Asad (a jeho otec Háfiz).
Bašár Asad
Antropoložka Newyorské univerzity Christa Salamandraová uvádí, že "tradičně byl přepychový knír symbolem vysokého společenského postavení" a hrál zásadní roli v otázkách osobní cti v arabském světě. Muži na své kníry přísahali ve rčeních i folklórních příbězích, používali je jako zástavu při půjčkách a záruku při slibech, a někdy také oholili horní ret svého protivníka coby trest.
Budiž proklet tvůj knír!
Dojem, že osobní čest muže je spojená s jeho knírem, v některých oblastech zjevně přežil až do současnosti. V roce 2008 ozbrojenci v palestinském pásmu Gazy unesli svého oponenta z hnutí Fatah a oholili mu knír na znamení hanby.
A v roce 2003 se před druhou válkou v Perském zálivu dostal do novinových titulků Izzat Ibráhím Dúrí, který býval nejbližším spolupracovníkem Saddáma Husajna, když - sám disponující mohutným knírem - křičel na kuvajtského oficiálního představitele na summitu islámských států: "Budiž proklet tvůj knír!"
