Co by děti měla škola naučit? Především se starat o své zdraví

"Kdyby mne namísto řešení rovnic o dvou neznámých ve škole naučili, jak si opravdu efektivně čistit zuby, mohla jsem si v životě ušetřit dost trápení a dneska bych nemusela uvažovat o implantátech," posteskla si nedávno v čekárně jedné z pražských zubních ordinací asi padesátiletá pacientka. A nebyla zdaleka sama.

To, že zubním kazům, ale i pozdější parodontóze se lze vyhnout čištěním zubů, tušili mnozí z nás. Málokdo ale dřív věděl, že nesmí jít jen o čištění běžné, ale že je potřeba se mu učit, nejlépe hned s prvními písmeny.

Podle zubní lékařky Hany Zallmannové mají české děti dvaapůlkrát víc zkažených zubů než jejich vrstevníci ve Švýcarsku, Finsku či Dánsku. "Přitom ještě v šedesátých letech minulého století byla třeba v tom Švýcarsku podobná kazivost, jako je dnes u nás," upozorňuje lékařka a vysvětluje, že zvrat k lepšímu je výsledkem systematických preventivních akcí. Byla to právě Hana Zallmannová, kdo stál na přelomu tisíciletí u zrodu Českého zeleného kříže, nejdříve nadačního fondu, později obecně prospěšné společnosti.

Důležité je opakování

Myšlenka pochází ze zahraničí, přesněji z německy mluvících zemí. Jde o to, uvádět co nejrychleji do každodenní praxe poznatky preventivního lékařství. Název projektu „Dětský úsměv“ napovídá, s čím začala organizace u nás. 

Dentální hygienistka Vendula Jaklová si vzala na starost školu v Řeži u Prahy, kterou má v dosahu. "Jestlipak, děti, víte, proč je důležité čistit si zuby," ptá se na úvod. Pak se hodina v posledním ročníku mateřské školy odvíjí v závislosti na odpovědích, dokud se všichni neshodnou, co je pro zuby dobré a co ne. Samozřejmě přitom přijde řeč i na kartáčky. Ty se rozdávají vždycky hned na začátku školního roku i s krytkami. Navíc děti dostanou pracovní sešit s obrázky Miloše Nesvadby.

"U předškoláků začínáme jen někde, většinou počítáme s prvními až čtvrtými třídami," vysvětluje Vendula Jaklová s tím, že k instruktáži se po domluvě se školou obyčejně využívají hodiny prvouky.

Přitom nejde o omílání stále téhož. Zatímco ti nejmladší se učí třeba o tom, jak má vypadat správný kartáček, na roztomilých kresbách, čtvrťáci jsou konfrontováni s dost odpudivými fotografiemi, dokumentujícími zubní kámen nebo zánět dásně. Nejdůležitější je ovšem praktický nácvik správného čištění chrupu, který je podle zahraničních zkušeností nutné provádět opakovaně.

První tři roky mívají děti po šesti lekcích během deseti měsíců, ve čtvrtém roce čtyři. Školy prý zájem mají. Letos se projektu účastnilo celkem 3283 žáků, napříště by chtěl Český zelený kříž projekt Dětský úsměv rozšířit tak, aby v něm byly v každém okrese alespoň dvě školy.

Když se plomby neproplácejí

Problém ale začíná být s penězi. Vyškolené instruktorky a diplomované hygienistky nemohou pracovat zadarmo, bez prostředků nelze pořídit ani kartáčky nebo pracovní sešity. Náklady na žáka a rok činí tři sta korun. Zatím pomáhali sponzoři, mezi nimiž lze najít jak firmy, tak jednotlivce, taky městskou část Praha 2 a překvapivě třeba spolek Rakušanů žijících v Čechách. "Nějakou dobu pomáhalo i ministerstvo zdravotnictví," říká doktorka Zallmannová.

"Jenomže na rok 2013 se podmínky pro získání této podpory natolik změnily, že nám v podstatě neumožňují ministerstvo o peníze žádat. Podle jejích slov vyžaduje ministerstvo nově studii a do žádosti je taky třeba napsat závazný rozpočet. "Museli bychom napsat, jakým způsobem to budeme financovat, ale pokud by se některý z našich dlouhodobých sponzorů dostal do situace, že by nemohl přispět, znamenalo by to, že nesplníme, co jsme napsali, a případnou dotaci od ministerstva bychom museli vracet. Kromě toho není vůbec jasné, kdy, kolik, a jestli vůbec bychom nějaké peníze od ministerstva dostali."

Nelze počítat ani s dalším příspěvkem Všeobecné zdravotní pojišťovny, která předtím také přispěla. "Dozvěděli jsme se, že nás už nemohou podpořit, protože musí investovat do léčby," říká trpce lékařka. Přitom je podle ní dávno dokázané, že důsledná prevence pomáhá léčbu minimalizovat.

Je tedy jisté, že napříště by se projekt neobešel bez finanční spoluúčasti škol nebo rodičů. Tři stovky za rok by někteří sotva pocítili, pro některé jiné by to ale mohlo být zatížení, jemuž by se Zelený kříž rád vyhnul. "Ve Švýcarsku platí podobnou akci kantony," upozorňuje Hana Zallmannová. Důležitou roli tam podle ní ale hraje i fakt, že pojišťovny prostě plomby neplatí. Možná si na to budeme muset taky časem zvyknout.