Virus zika je snaživý cestovatel. Ohrožuje novorozence, zabít může i dospělého

Vědci teprve musí potvrdit mechanismus, jakým zika onemocnění způsobuje. Nyní proti němu neexistuje lék ani preventivní očkování, jejich vývoj může trvat několik let. Podstatné je vyhnout se štípnutí nakaženým komárem, což teď v zimě není v Evropě těžké. Několik Evropanů, kteří se virem nakazili, si infekci přivezlo z Latinské Ameriky.

Virus byl poprvé zjištěn už v roce 1947 v africké Ugandě v pralese zvaném Zika. Dlouho se vyskytoval jen v tropické Africe, pak byl zjištěn v jihovýchodní Asii. Nakazit se jím mohli primáti i lidé, nicméně nezdálo se, že by jim nějak zvlášť škodil. Ale jako většina virů se také zika vyvíjí do nových typů. Jeden z nich se ukázal jako snaživý cestovatel: v roce 2013 způsobil epidemii ve Francouzské Polynésii, loni dorazil do Latinské Ameriky, v květnu se objevil v Brazílii. A tam se z dosud neznámých důvodů začal rychle šířit a zmutoval do nebezpečné podoby.

Rostoucí problém

Ještě do loňského října nebyl virus zika považován za velký problém. Onemocněla jen asi pětina nakažených lidí, měli mírnou horečku, vyrážky, zánět spojivek a bolely je klouby. Teprve koncem roku začal být spojován s něčím mnohem nebezpečnějším: zdravotním postižením novorozenců zvaným mikrocefalie. Při ní se vyvíjejícímu plodu předčasně zastaví růst mozku, děti se obvykle narodí i s menší hlavou. Některé zemřou po porodu, jiné jsou doživotně těžce postižené. Jen od října 2015 zdravotníci v Brazílii zaregistrovali přes 3500 takto narozených dětí. V dřívějších letech to bylo méně než 200 za rok. Podezření, že za to může nově se šířící virus, se zdá být potvrzeno jeho objevem v těle postižených novorozenců i jejich matek.

Zdravotnické úřady USA doporučily těhotným ženám, aby necestovaly do latinskoamerických států. Podobně zdravotníci v latinskoamerických zemích poradili ženám, aby se nyní pokud možno vyhnuly otěhotnění. Tamní organizace podporující svobodu žen při rozhodování o mateřství vzápětí obvinily společnost z pokrytectví, protože stále klade překážky v přístupu k antikoncepci či k umělému přerušení těhotenství.

Když se však nakazí žena, jež není těhotná, nepředstavuje to podle současných znalostí riziko pro její pozdější těhotenství. Virus zřejmě zůstává v krvi jen několik dnů.

Další podezření

Aby toho nebylo málo, začali si zdravotníci v Brazílii a v Salvadoru, kde se virus zika také lavinově šíří, všímat rostoucího množství hlášení o neurologických a imunitních chorobách u dospělých. Příkladem je Guillainův-Barrého syndrom, vzácné onemocnění vyvolané infekcí, které může vést k ochrnutí končetin, plicnímu selhání a dokonce i k úmrtí. Iv tomto případě se zika stal hlavním podezřelým.

Poznatky o rizicích musí vědci ještě důkladně prověřit. „Na rozdíl třeba od viru ebola, který vědci už desetiletí sledují, jsme v tomto případě na bodě nula,“ řekl pro časopis Economist uznávaný virolog Alan Barret z Texaské univerzity. Zika na sebe dříve moc neupozorňoval a vědecký svět mu velkou pozornost nevěnoval.

Jisté je to, že jej šíří komáři rodu Aedes, zejména druhy Aedes aegypti a Aedes albopictus. První potřebuje k životu tropické podnebí, druhý však žije i v jižní Evropě, kam se v minulých desetiletích přestěhoval ze subtropů v zásilkách zboží. Evropská zima však komárům nepřeje, takže teď nehrozí, že by se některý z nich setkal s člověkem nakaženým v zahraničí, nasál virus s jeho krví a šířil jej dál. Nelze vyloučit, že virus mohou šířit i jiní komáři stejného rodu, kteří žijí v Evropě.

V roce 2009 se jeden biolog z Coloradské státní univerzity nakazil virem zika při výzkumu komárů v Senegalu a po návratu domů infekci přenesl na manželku pohlavním stykem. Světová zdravotnická organizace proto virus vyhlásila za sexuálně přenosný. Ani tady však míra rizika ještě není známa.