Pokud již došlo k napadení psa psem, zkusme zachovat chladnou hlavu. To se samozřejmě snadno řekne, ale hůře dělá. Nicméně zmatek, křik, fyzické řešení (kopance, bití, studená voda) situaci vždy jen zhorší, neboť tím posilujeme sebevědomí útočníka a vystavujeme se riziku napadení i sebe. Jako první je třeba učinit pokus o separaci peroucích se zvířat do bezpečné zóny a zajištění před opakovaným napadením.
Psa pořádně prohlédněte
Pokud nedošlo k fatálnímu poškození a masivnímu krvácení, je nutné vyhodnotit rozsah poranění, a následovně zajistit první pomoc pokud možno vždy ve spolupráci i s majitelem psího útočníka. Může se vám to jevit zvláštní, ale je to nutné absolvovat u obou zvířecích bojovníků. Emoce v tento moment nejsou dobrým rádcem a na vzájemnou obhajobu máme prostor později.
Spolupráce majitelůIdeálním řešením vzniklého konfliktu by měla být spolupráce obou majitelů psů. Co je třeba? Předat si v prvé řadě kontakty, dále zajištění očkovacího průkazu obou psů. Následné navržení konstruktivního postupu je to, co nás v dané situaci odliší od našich psích bojovníků. Na společné hledání chyb, kdo za co může a kdo co zanedbal, je dost času později. Důležité je umět zachovat chladnou hlavu a uvědomit si, že příště to může být obráceně. |
Drobná poranění a viditelné rány pokud možno co nejdříve ošetříme standardním způsobem, lze použít převařenou vodu či běžné desinfekční preparáty. „Doporučuji na desinfekci, snížení bolesti a urychlení hojení například Vetericyn spray, který navíc neštípe a nepálí. Skrytá poranění necháme na vyhodnocení vždy veterinárnímu lékaři. Je třeba si uvědomit, že kousná rána je vždy zhmožděná a rozsah poškození tkáně není na první pohled vidět,“ říká Zahrádka.
Obecné pravidlo: malá rána po zubu vždy koreluje s výraznou devastací poraněného místa. Stejně tak poškození vnitřních orgánů a řešení šokového stavu je vždy na posouzení ošetřujícího veterinárního lékaře. S tím souvisí i následující bod
Ideálně k tomu nejbližšímu. Při poranění osob samozřejmě i k humánnímu. Po poskytnutí první pomoci je dle mého názoru vhodné do vždy kontaktovat svého ošetřujícího veterinárního lékaře, který krom speciální péče a vyšetření zahájí následný ošetřovací postup poraněného zvířete. V tomto případě platí pravidlo, že 1x zbytečně je lepší než 2x pozdě.
