Každý článek, který se snaží vnést do této problematiky světlo, se stane roznětkou pro ostrou diskusi dvou táborů. Jedni v tento fenomén neochvějně věří a kvalitu internetových projektů posuzují jen podle toho, jak se jim podařilo splnit standardy 2.0. Pro druhou skupinu se jedná jen o prázdné slovo, jimiž se marketingoví mágové snaží dodat projektům svých firem punc výjimečnosti.
Ostrosti oněch sporů nahrává i to, že neexistuje přesná a vyčerpávající definice toho, co vlastně Web 2.0 je. I když se sice mnozí snaží tento problém spoutat vymezením, jejich výsledky jsou příliš dlouhé a všeobecné, nebo naopak krátké a nepřesné.
Přesto však existují jisté uchopitelné vlastnosti, jimiž by se měl web dělající si nároky na dodatek 2.0 disponovat. Jádro pudla leží v tom nejdůležitějším – tvůrcích obsahu. Zatímco dříve se obsah starali lidé ve firmě spravující projekt, správný web 2.0 posouvá uživatele do role spolutvůrců, či zcela eliminuje vliv profesionálních tvůrců. Jako příklad tohoto přístupu poslouží v poslední době často diskutovaný server YouTube nebo Wikipedia.
Ruku v ruce s uživatelským tvořením obsahu kráčí personalizace. Na „weby 1.0“ návštěvníci chodí coby anonymní čísla a jediné, co je nějakým způsobem reflektuje jsou počty shlédnutých stránek. Nově se však tvůrci snaží každého jednotlivého příchozího podchytit, ať už pomocí registrace či jiných technologií (např. cookies). To pak umožňuje lepší cílení obsahu a také reklamy.
Když už máme příchozí pěkně personalizované můžeme jim nabídnout i vyšší míru interakce. Podle obhájců webu 2.0 byl až doposud chápán jako pokračování (či jen nový způsob šíření) starých médií. Ta jsou ze své podstaty jednosměrná a staví tak diváka nebo čtenáře do role pouhého konzumenta. Naproti tomu web 2.0 se plně snaží využít největší přínos internetu – jeho obousměrnost. Interakce je tak vyžadována doslova na každém kroku, což můžeme demonstrovat na příkladech komunitních serverů zobrazujících fotografie, které je nutné hodnotit.
Lidé nebo technologie?
Všechny předchozí vlastnosti tedy pro definování webu 2.0 využívají jeho návštěvníky. Často skloňované slovo je v tomto případě komunita – buďto se kolem serveru vytvoří, anebo zůstanou návštěvníci pouhou anonymní masou.
Existuje však i čistě technický přístup – web je webem 2.0, když používá určité moderní technologie. Samozřejmě neexistuje jejich přesný seznam, ale například na takovém Flashi se většina odborníků nejspíše shodne. Taktéž módní AJAX bývá v souvislosti s webem 2.0 často spojován.
Pokusme se tedy zodpovědět otázku z úvodu – jak to vlastně s tím „dva-tečka-nula“ je. Rozhodně nelze pomíjet obrovský skok od webů, za jejichž přípravou stojí profesionální týmy a těmi, které tvoří samotní uživatelé. Internet se tak konečně oprostil o dědictví starých médií a došel svého naplnění. Bohužel se na tom snaží vydělat i mnozí jiní, kteří z webu 2.0 dělají příliš volné nebo zcela bezobsažné sousloví, což právě nahrává kritikům. Až čas tedy ukáže, nakolik jsme nyní svědky zrodu nového druhu média.
Anketa
Web 2.0 je podle vás:
