8. března 2008 11:29 Lidovky.cz > Relax > Zajímavosti

Codex gigas odlétá domů

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 28Diskuse
Ďáblova bible | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Ďáblova bible | foto: Reprofoto

PRAHA Dnes a zítra mají lidé poslední šanci vidět v pražském Klementinu největší knihu světa, středověkou Ďáblovu bibli. Pak se vrátí do Švédska. Zřejmě už navždy.

„Kdy přesně se bible vydá zpět na cestu do Skandinávie, je na přání švédské strany přísně tajné,“ řekla Hana Vajnerová z Národní knihovny. Odjezd knihy ale budou provázet podobná bezpečnostní opatření jako při příjezdu v září loňského roku. Tehdy auto s Codexem gigas provázely další čtyři vozy plné ozbrojených policistů a všechny vchody Klementina hlídali lidé z bezpečnostní agentury.

Podobné manévry zažilo také Národní muzeum, když si z brněnského Moravského zemského muzea pro svou výstavu Lovci mamutů zapůjčilo sošku Věstonické venuše. Ta cestovala v doprovodu příslušníků Útvaru rychlého nasazení a ve speciálně upravené a vystlané bedně. Zvláštní přepravní prostor dostane i Codex gigas. „Stejně jako každý jiný středověký rukopis bude bible převážena v klimatizované bedně, která jí bude během cesty udržovat stálou vlhkost a teplotu,“ dodala Vajnerová.

Kniha bude zároveň uložena v trezoru, který nechali vyrobit Švédové. „Vyráběl se na mnoho pokusů, vždy jej zkoušeli rozbít a pro konečnou podobu se rozhodli teprve, když nešel zničit žádným z možných nástrojů,“ uvedla tisková mluvčí Národní knihovny Kateřina Nováková. Ďáblova bible má stejně jako další podobné památky nevyčíslitelnou hodnotu a je komerčně nepojistitelná. Švédsku se za ni zaručil přímo český stát, a to částkou tři sta milionů korun.

Rukopis má přitom svůj původní domov v Čechách, sepsal ho neznámý autor v klášteře v Podlažicích u Chrudimi. Za třicetileté války ho z českých zemí odvezla švédská vojska. Knihu se ještě v sedmnáctém století pokoušel zpět vykoupit císařský vyslanec ve Stockholmu Antonín Jan Nostic, později ji do Švédska jezdili obdivovat čeští vědci, například Josef Dobrovský. Do Čech se alespoň na půl roku vrátila po 350 letech.

Poslední rezervace

Od září si Codex gigas do Klementina přišlo prohlédnout už více než šedesát tisíc lidí a těch, kteří chtějí na poslední chvíli spatřit téměř metr vysoký obrázek ďábla, přibývá. Podle pracovníků galerie v Klementinu celkový počet návštěvníků výstavy téměř jistě přesáhne sedmdesát tisíc. Na neděli, poslední den výstavy, už včera zbývalo jen posledních pár rezervací.

Lidem, kteří přijdou dnes, kdy předchozí rezervace nebyla nutná, dokonce hrozí, že se na ně ani nedostane. Kniha je totiž vystavovaná v přísném režimu, který zakazuje, aby do místnosti vstoupilo více než šedesát lidí za hodinu. Národní knihovna pro Codex gigas vybudovala speciální prostor za 2,5 milionu korun, který je chráněn dvojími dveřmi a dokáže sám regulovat vlhkost a teplotu. Pro Ďáblovu bibli je vlhkost nastavena na 50 procent a teplota na 18 stupňů Celsia.

Podle ředitele Národní knihovny Vlastimila Ježka nebude místnost ani po skončení výstavy obří bible zbytečná. Knihovna ji využije pro vystavování podobných středověkých rukopisů, například Kodexu vyšehradského, který byl naposledy k vidění v roce 1964.

Návrat do švédské Národní knihovny bude už pro Ďáblovu bibli definitivní, knihovna další zápůjčky vyloučila. Kniha opustila Švédsko od sedmnáctého století pouze třikrát. Před pražskou výstavou byla zapůjčena do Spojených států a před osmi lety do Berlína.

Příběh Ďáblovy bible Jedna z nejcennějších a jistě největší středověká kniha se z Prahy vrací do Švédska. Zítřkem končí bezmála půlroční výstava unikátu českého původu, který z Pražského hradu během třicetileté války odvezla švédská vojska. Bible vznikla na přelomu 12. a 13. století v klášteře v Podlažicích u Chrudimi. Přízvisko „ďáblova“ dostala díky téměř metrovému vyobrazení čerta na jejích strákách. Podle legendy je obrázek odměnou pro ďábla, který pomohl hříšnému mnichovi bibli sepsat za jedinou noc. Kniha, která byla ve středověku přirovnávána k sedmi divům světa, obsahuje kromě Starého a Nového zákona také různé kancionály, traktáty a další menší pojednání, Kosmovu Kroniku českou, seznam všech podlažických mnichů a různé krátké dobové záznamy. Codex gigas váží 75 kilogramů. Na výrobu jeho 320 listů bylo třeba kůže ze 160 oslů.

  • 28Diskuse