V krvi i tkáních lidí, psů, koček a téměř všech ostatních druhů zvířat se přirozeně nachází hormon zvaný kortizol. Kortizol produkují malé párové žlázy s vnitřní sekrecí, nadledviny, z kterých každá se nachází v dutině břišní poblíž obou ledvin.
V přiměřeném množství je kortizol nezbytný pro ochranu zdraví. Mobilizuje energetické rezervy, modifikuje reakci těla na zánět, pomáhá regulovat množství vody v těle a má mnoho dalších funkcí.
Kortizol má důležitou úlohu i v metabolismu bílkovin, sacharidů i tuků. Do oběhu se uvolňuje během stresu a připravuje organizmus na boj či útek. U zdravých zvířat koncentrace kortizolu v krevní plazmě velmi kolísá, protože se tělesná potřeba kortizolu mění. Během vzrušení nebo nemoci nadledviny zvyšují produkci kortizolu. Jakmile stres pomine, plazmatická koncentrace kortizolu se vrací k normálu.
Co způsobuje nadbytek kortizolu?
Nadbytek kortizolu v těle může nastat při podávání některých léčiv jako např. prednison, methylprednisolon, triamcinolon, dexamethason a dalších. Cushingův syndrom je pak způsoben dlouhodobě vysokou koncentrací kortizolu v těle zvířete. Nadměrné množství kortizolu v cirkulaci má škodlivý vliv na funkci mnoha orgánů a na celkový tělesný metabolismus.
Vznik Cushingova syndromu znamená, že zvířecí mazlíček dostal příliš mnoho kortizolu, ale neznamená to, že veterinární lékař mu předepsal příliš mnoho kortizolu omylem. Kortizol je důležitým hormonem a léčivem, které však má časté vedlejší účinky. Léčba této formy Cushingova syndromu (způsobená zvýšeným podáváním kortizolu domácímu zvířátku) spočívá v přerušení podávání léků obsahujících steroidy.
Občas dojde k rozvoji Cushingova syndromu u zvířete i přirozeně. Jeho vnější příznaky jsou pak totožné s těmi, které lze pozorovat u zvířete, které dostávalo příliš mnoho léků obsahujících kortizol. Přirozená forma Cushingova syndromu představuje relativně častý problém u starších psů, ale je velmi vzácná u koček.
Většina psů a koček s přirozeně se vyskytujícím přebytkem kortizolu má malý, obvykle nezhoubný nádor ve spodní části mozku zvaném hypofýza. Tento nádor vytrvale vysílá formou hormonu ACTH signály do nadledvinek, kde neustále poptává produkci a uvolňování kortizolu do krevního oběhu. Tím dojde ke vzniku Cushingova syndromu, a tím k pomalému rozvoji souboru klinických příznaků, které jsou pro něj typické.
Jaké jsou příznaky Cushingova syndromu?
Chronický nadbytek kortizolu u psů může mít za následek velmi různorodé příznaky. Ne všichni psi je mají stejné, ale většina z nich má alespoň dvě nebo tři z častěji pozorovaných abnormalit.
Většina postižených psů močí delší dobu než je obvyklé, případně močí častěji. Někteří produkují tolik moči, že u nich dochází i k úniku moči ve spánku. Často se stává, že dříve „čistotný“ pes začne močit v interiéru. Ve shodě s produkcí přebytečné moči se projevuje zvýšená žízeň, což obvykle není pro majitele až tak znepokojující jako je problém s pomočováním.
Vypadávání chlupů je nejčastěji pozorované podél hřbetu, ocasu a na zadní ploše pánevních končetin. Ztráta chlupů může mít za následek prořídnutí srsti nebo dokonce úplnou ztrátu srsti. Psi s Cushingem jen zřídkakdy ztrácí ochlupení na hlavě a končetinách.
Postižený pes může mít potíže s chůzí do schodů nebo při skákání na sedačku nebo do auta. Svalová slabost může mít za následek, že pes není schopen jít na delší procházku, aniž by se výrazně nezadýchal. Často má i problém se zvednout, postavit se, zejména pokud předtím chvíli ležel nebo seděl. Svalová slabost může mít za následek „převislé“ zvětšené břicho.
Psi s Cushingovým syndromem mají prakticky vždy velkou chuť k jídlu a někteří z nich jsou abnormálně hladoví. Naproti tomu, tito psi mají jen zřídka problémy se zvracením nebo průjmem. Často však dýchají zrychleně. Postiženi bývají zejména starší psi menších plemen.
Diagnóza onemocnění
Diagnóza Cushingova syndromu není vždy jednoduchá a váš pes musí podstoupit řadu vyšetření. Kromě abnormalit, které pozoruje majitel psa, veterinář může najít další problémy:
- jemná kůže
- kožní infekce
- svalová atrofie
- velká zvětšená játra patrná při fyzikálním vyšetření pohmatem
Rutinní vyšetření krve a moči často odhalí různé abnormality. Moč psů s Cushingovým syndromem je často zředěná, má nižší specifickou hmotnost a časté jsou i infekce močových cest. Obvykle se objevují i abnormální výsledky jaterních testů, a to zejména u těch psů, kteří mají rovněž zvětšená játra. Psi s Cushingovým syndromem mají i vysoké koncentrace cholesterolu v krvi a vysoký krevní tlak.
Veterinární lékař obvykle doporučí provedení rentgenu hrudníku. Psi s Cushingovým syndromem jsou často starší jedinci, a proto je důležité se ujistit, že nemají neočekávané změny na plicích nebo v jejich v blízkosti. Dále se doporučuje rentgen a/nebo ultrazvuk břicha.
Za předpokladu, že veterinární lékař má stále podezření, že váš mazlíček má Cushingův syndrom, doporučí specifické testování, kterým se diagnóza obvykle potvrdí. Běžně se dělá ACTH stimulační test, dexametazonový supresní test s nízkou dávkou (LDDST) a stanovení poměru kreatininu a kortizolu v moči.
Léčba Cushingova syndromu
Majitelé zvířat nejčastěji kladou dvě otázky: „Opravdu potřebuji léčit svého psa?“ a „Co když nenechám svého psa léčit?“. Odpověď na první otázku je, že jenom majitel-vlastník zvířete se může rozhodnout. Nicméně, neléčení psi jsou slabí, abnormálně závislí na jídlu a vodě a obecně strádají.
Když odhlédneme od toho, že kvalita života psa s neléčeným Cushingem je velmi snížená, hrozí také nebezpečí rozvinutí několika závažných komplikací. Je to diabetes mellitus, tzv. cukrovka (nedostatek inzulínu způsobující vysokou hladinu krevního cukru), plicní tromboembólie, infekce ledvin, infekce močových cest a zánět slinivky břišní.
Léčení psi můžou vést zcela normální život. Cushingův syndrom nelze vyléčit, ale lze úspěšně potlačovat jeho příznaky pomocí léků, čím se zlepšuje kvalita života psa v budoucích letech.
