Možnosti takzvané dendrochronologie v Česku chtějí vědci díky novému tříletému grantu 3,4 milionu korun rozšířit dál do minulosti, oznámil mluvčí univerzity Filip Vrána. Mezi lety 133 a 5000 před naším letopočtem mají totiž několik mezer.
Na počátku aktuální dendrochronologické řady byl výběr dubu jako nejvhodnějšího stromu. „V archeologickém materiálu je hrozně moc dubu, jde o trvanlivé dřevo. Dub je trvanlivý ve styku se zemí, ideální pro vodní stavby, přístavní zařízení, piloty mostů, základové rošty pod věžemi, studnami. Používal se i pro drtivé množství českých zvonových stolic na kostelích,“ uvedl Michal Rybníček z Ústavu nauky o dřevě Mendelovy univerzity.
Vědci začali tak, že v lesích odebrali vzorky ze stovky dubů a získali letokruhy za posledních 250 let. Databázi živých stromů pak porovnávali a kombinovali s historickými vzorky a archeologickými nálezy.
Svědectví stromů o tunguské události. Letokruhy prozradily víc, než vědci čekali |
„Postupným napojováním letokruhových sekvencí z historických konstrukcí, archeologických vykopávek a subfosilního dřeva se nám podařilo vytvořit chronologii bez přerušení až do roku 133 před naším letopočtem. Vznikla tak ucelená řada, kterou má jen několik států v Evropě,“ uvedl Rybníček.
Odborníci pomáhají s datací historických dřevěných konstrukcí a vykopávek. „Interpretaci už řeší archeologové. My určíme rok, kdy byly stromy pokáceny. Většinou to odpovídá i roku, kdy bylo dřevo použito na stavbu dané konstrukce,“ uvedl Rybníček.
