Vědci z Univerzity v Tokiu provedli podrobnější výzkum, který prezentovali na konferenci Evropské asociace pro výzkum cukrovky v Mnichově. Výsledek výzkumu ukázal, že existuje spojení mezi denním spánkem, trvajícím déle jak hodinu, a zvyšujícím se rizikem výskytu cukrovky druhého typu. Delší denní spánek porovnali se spánkem kratším jak čtyřicet minut a dospěli k závěru, že kratší zdřímnutí během dne nemá žádný vliv na cukrovku.
Experti tvrdí, že delší zdřímnutí během dne může také způsobovat nespavost v nočních hodinách. Porucha spánku může také později způsobit infarkt, mrtvici, kardiovaskulární nebo metabolické problémy, které v sobě zahrnuje cukrovka druhého typu.
Nakažení o své nemoci často nevědí, říká epidemiolog |
Nedostatek spánku spojený s prací nebo častým společenským životem, může obecně zvýšit chuť k jídlu, které pak pochopitelně zvyšuje riziko cukrovky. Také je ale možné, že lidé se sníženou imunitou nebo v raných stádiích cukrovky jsou náchylnější ke spánku během dne. Naopak kratší zdřímnutí přispívá k větší bdělosti a motorickým dovednostem.
Podle Naveeda Sattara, profesora z Univerzity v Glasgow, existuje v současnosti řada důkazů o vztahu mezi poruchami spánku a cukrovkou: „Je zřejmé, že rizikové faktory přispívající k cukrovce jsou způsobeny delším zdřímnutím. Dlouhodobý spánek během dne může být prvním varováním před cukrovkou.“
Doktor Benjmanin Cairns, zabývající se výzkumem rakoviny, je ale poněkud zdrženlivý k výsledkům výzkumu: „Je obecně nemožné vytvořit závěr z jediné vědecké studie, jelikož vylučuje alternativní vysvětlení.“
