Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Denisovan se zkřížil s neandertálkou a měli dceru, zjistili vědci

Historie

  8:23
LONDÝN - Denisované a neandertálci, dávno vyhynulí příbuzní moderních lidí, měli k sobě mnohem blíž, než se doposud vědělo. Vědci nyní vůbec poprvé objevili důkaz, že byli s to spolu plodit děti; z minulosti jsou přitom známé poznatky o křížení zástupců homo sapiens jak s denisovany, tak s neandertálci. Podle odborného časopisu Nature vědci našli kůstku dívky, která se narodila před zhruba 50 000 lety ze vztahu mezi denisovanským otcem a neandertálskou matkou.

Rekonstrukce obličeje neandertálské dívky (ilustrační snímek). foto: Elizabeth MorganReprofoto

„Je to poprvé, co jsme objevili přímého potomka obou těchto skupin,“ řekla Viviane Slonová z Ústavu evoluční antropologie Maxe Plancka v Lipsku, který se na výzkumu podílel. Podle ní se dávno předpokládalo, že se obě skupiny také dostávaly do intimního styku, zatím ale chyběl důkaz.

Pravěká módní přehlídka. Vědci nahlédli do nejstarších dějin odívání

Nový objev vychází z nálezu půldruhého centimetru dlouhé kůstky, u níž výzkumníci nemohli na první pohled říci, zda patří hominidovi nebo zvířeti. Materiál se našel v roce 2012 v jeskyni v pohoří Altaj na Sibiři nedaleko hranic mezi Ruskem a Mongolskem. Podle vědců patřila dívce ve věku nejméně 13 let. Buď šlo o část stehenní či pažní kosti nebo holeně. 

Kůstka se našla v jeskyni Denisova, která už vydala jiná svědectví o existenci druhu pralidí, jimž byl podle toho přiřazen jejich název. Analýzou posledního nálezu se podařilo rozlišit chromozomy, které dívka zdědila po svém otci a matce.

„Nejprve jsem si myslel, že v laboratoři došlo k chybě,“ řekl švédský badatel Svante Pääbo, který se výzkumem denisovanů podrobněji zabývá. Když opustili Afriku, rozptýlili se neandertálci po Evropě a západní Asii, zatímco denisované se přestěhovali do východní Asie.¨

Denisované i neandrtálci vyhynuli z neznámých důvodů

„Neandertálci a denisované možná neměli mnoho příležitostí se potkat, ale když už k tomu došlo, nezdá se, že by proti sobě měli nějaké předsudky,“ poznamenal s humorem. „Museli mít mnohem častější styk, než jsme předtím předpokládali, jinak bychom neměli takové štěstí,“ dodal.

Druh homo se před 400 000 až 500 000 lety rozdělil na denisovany, neandertálce a homo sapiens, předchůdce současných lidí. Neandertálci vyhynuli asi před 40 000 lety, denisované zhruba před 30 000 lety, v obou případech z dosud neznámých důvodů.

Své stopy ale díky křížení zanechali i v genetické výbavě moderních lidí. Například asi pět procent genomu dnešních původních obyvatel Austrálie či lidí z Papuy-Nové Guineje pocházejí právě od denisovanů. Ostatní lidé s výjimkou černochů mají zhruba ze dvou procent genom neandertálců.

Autor: