Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

Zdraví

Deprese ničí více let než jiné nemoci, říká psychiatr

Bolest hlavy - ilustrační foto.

Bolest hlavy - ilustrační foto. foto: Shutterstock

Rozhovor
Psychika se musí cvičit stejně jako tělo, říká Petr Winkler, vedoucí výzkumného programu sociální psychiatrie v Národním ústavu duševního zdraví.
  6:44

LN Se kterými psychickými poruchami se mohou lidé u kolegů v zaměstnání setkat?
Setkávají se v podstatě se všemi, od lehkých úzkostí až po závažné poruchy osobnosti. Často však o tom vůbec nevědí. Neuvědomují si, že může jít o projev onemocnění, které je možné a vhodné léčit. Stále totiž převládá představa, že duševní onemocnění se projevují výhradně závažnými symptomy: bludy, halucinacemi, bizarním myšlením a tak podobně. Mírné a středně těžké deprese a úzkosti pak berou jako běžnou a nevyhnutelnou součást života, což je však projevem nízké zdravotní gramotnosti. Rozhodně si nemyslím, že by lidé měli běhat s každou mírnou úzkostí za psychiatrem, stejně jako neběhají s každou mírnou chřipkou za praktickým lékařem, měli by být ale vybaveni alespoň minimálním povědomím a schopnostmi, aby věděli, co v takových situacích očekávat a jak se zachovat.

LN Která z poruch je nejčastější?
Jsou to deprese, které v současnosti představují hlavní příčinu omezení celosvětově. To znamená, že součet let života ztracených v důsledku onemocnění a let negativně poznamenaných životem v onemocnění je u depresí větší než u jakéhokoli jiného onemocnění, včetně rakoviny nebo třeba onemocnění srdce a cév.

LN Jak může člověk poznat, že jeho kolega má psychické potíže, a ne jen špatné období?
Člověk hned nemusí být školený psychiatr, aby poznal, když dojde například k opravdu dramatickým změnám v myšlení a jednání. Nicméně v drtivé většině případů se setkáme právě s lehčími až středně těžkými úzkostnými a depresivními onemocněními. V těchto případech to můžeme poznat, pouze pokud dotyčného trochu lépe známe, máme nějaké základní povědomí o psychice a jejím fungování a zároveň na pracovišti panuje kultura, v níž je normální o duševním zdraví mluvit. Naše povědomí o fungování psychiky, emocí, stresu, frustrace a tak dále však vůbec neodpovídá době, ve které žijeme.

LN Přitom moderní doba psychiku velmi ovlivňuje...
Globalizace dosáhla stupně, kdy je naprosto běžné, že ve firmě pracují lidé z několika kontinentů, kteří vyrostli ve značně odlišném kulturním prostředí, což se samozřejmě vtisklo do jejich psychiky, prožívání, myšlení. Zároveň více než kdykoli jindy pracujeme hlavně s informacemi a s jinými lidmi, stíháme stále více termínů. To vše klade na naši psychiku obrovské nároky. Naštěstí nyní vidíme lidi na různých postech, kteří si toto začali velmi silně uvědomovat, nejen u nás, ale mezinárodně. Duševní zdraví se ze silně tabuizované oblasti rychle stává ma instreamem, kterému se věnuje nejen Světová zdravotnická organizace, ale také instituce jako Světová banka. Například Škoda Auto zvolila duševní zdraví jako jednu ze svých strategických priorit pro práci s lidskými zdroji. O tom se ještě před dvaceti lety mohlo zdát jen několika osvíceným lidem.

LN Jak se tedy správně zachovat, když si všimneme, že kolega není psychicky fit?
Na jedné straně by člověk neměl psychologizovat, ale angažovat se především lidsky, zůstat vnímavý, přátelský, starající se. Autentický kolega je lepší než samozvaný terapeut. Na straně druhé, lidé by měli být alespoň základně schopni rozeznat duševní problémy, vědět, jak se v dané chvíli zachovat a kde eventuálně hledat odbornou pomoc. V případě, kdy člověk na problémy nestačí sám ani s podporou přátel a rodiny, je totiž odborná pomoc namístě. Každý by k ní měl mít přístup bez pocitu, že jde o nějakou ostudu nebo projev slabosti.

LN A jak má člověk bránit sám sebe? Pro někoho může být velmi náročné chodit do zaměstnání, kde neřeší jen své pracovní úkoly, ale ještě se musí potýkat s problémy kolegy…
To ano, ale mnohem náročnější je fungovat ve společnosti, kde je duševní zdraví tabuizováno. Nejde o to, že bychom na sebe měli brát problémy našich kolegů, ale o vytváření zdravé společnosti, která se základně umí orientovat ve svém duševním zdraví a postarat se o něj. Existují relativně jednoduché techniky práce se sebou sama, například mindfulness a autogenní trénink, které jsou účinné a snadno si je může osvojit v podstatě každý.

LN Můžete poradit pár jednoduchých pravidel, jak si v zaměstnání udržovat psychickou pohodu?
Věnovat alespoň stejně tolik pozornosti své duši, jako se snažíme věnovat svému tělu. Pokud pracuji v psychicky náročných podmínkách, systematicky pracovat se stresem, frustrací, cvičit se ve zvládání náročných situací. Důležité je komunikovat se svými nadřízenými, podřízenými a kolegy s cílem nastavit pracovní podmínky co nejlépe vzhledem k psychické pohodě a optimální výkonnosti. Vytvářet prostředí, kde lze otevřeně hovořit o psychické pohodě, kde je možné bez negativních pocitů požádat o pomoc a podporu, kolegiální i profesionální.

Autor: