Nemoci, které se ještě před pár lety týkaly pouze dospělých, se dnes zcela běžně řeší v ordinacích pediatrů. Vysoký krevní tlak, diabetes II. typu, dříve označovaný jako stařecká cukrovka, poruchy funkce jater, obtíže s klouby, to všechno jsou následky nadváhy, nebo dokonce obezity. Tlustých, a tedy často i vážně nemocných dětí je stále více. Z obezity ovšem bez pomoci "nevyrostou" a s největší pravděpodobností z nich budou obézní dospělí.
Na snídani není čas
Když v loňském roce proběhl v rámci projektu Žij zdravě výzkum mezi dětmi na školách na téma, jak se stravují, téměř polovina z nich označila za své nejoblíbenější jídlo pizzu. Následovala tradiční česká kuchyně s knedlíky a hutnými omáčkami. Mezi dětmi bodovaly ještě těstoviny. Naopak ovoce a zelenina, bez kterých se zdravá strava neobejde, nezískaly ani jeden bod. "Jasně se ukazuje, jaká jídla jsou pro děti atraktivní. Pokud je jídlo nezaujme, jednoduše ho nejedí a místo zdravé svačiny z domova si radši koupí brambůrky a coca-colu," říká MUDr. Zlatko Marinov z obezitologické poradny Fakultní nemocnice Motol.
Stále častěji děti také nesnídají. Pětina dětí vůbec ráno nejí. Vysvětlují to tím, že nestíhají nebo nemají po ránu hlad. A o svačinu jeví ještě menší zájem, přestože ji často dostávají připravenou z domova. Přitom právě absence snídaně a také svačiny vede ke špatné koncentraci, větší únavě a horším školním výsledkům. Nedostatečný energetický příjem ráno a dopoledne má pak často z následek, že se děti během odpoledne a večera přejídají. Když připočteme další zjištění, a sice že více než třetina dětí tráví u počítače dvě a více hodin denně, není nijak překvapivý výsledek: až třetina českých dětí má nadváhu a každé desáté dítě trpí obezitou.
Můj táta taky nejí zeleninu
Automaticky neplatí, že by se nadváha nebo obezita dědila, mnohem důležitější než geny jsou stravovací zvyklosti v rodině. Takže pokud rodiče sami milují fast foody, těžko budou náklonnost k nim dítěti vymlouvat. Nechuť ke zdravým potravinám děti snadno odpozorují od svých nejbližších. "Vztah dětí k zelenině je výsledkem vlivu prostředí, v němž vyrůstají. Důležitá je také forma, v jaké jim je zelenina nabízena a předkládána," vysvětluje MUDr. Petr Tláskal, CSc., vedoucí lékař Dětské polikliniky FN Motol a předseda Společnosti pro výživu.
Velký vliv na stravovací zvyklosti dětí mají také školní jídelny. Právě tady se často setkávají se zeleninou v té nejméně vábné podobě -nevhodná receptura, případně dlouhé ohřívání před výdejem způsobují, že si děti při slově "zelenina" vybaví spíš oranžovou šlichtu než kus čerstvé křupavé mrkve.
Každá porce denní stravy dítěte předškolního i školního věku by měla obsahovat zeleninu nebo ovoce. Zelenina totiž obsahuje nejen důležité vitaminy, ale také minerály. A svoje dobré vlastnosti neztrácí ani vhodnou tepelnou úpravou -krátké restování a dušení způsobují, že některé vitaminy, například beta-karoten, tělo lépe přijímá a využívá. Pod odbornou záštitou Společnosti pro výživu právě na českých základních a mateřských školách probíhá projekt Škola plná zdraví, který má za cíl přesvědčit děti, aby jedly více zeleniny a tím předcházely obezitě. "Projekt pomáhá naučit děti jíst k obědu pravidelně zeleninu ve všech možných úpravách a učí je jíst i méně časté druhy zeleniny - zábavnou a hravou formou," říká MUDr. Tláskal. Například za každý snědený zeleninový oběd dostanou děti razítko do kartičky, kterou pak mohou vyměnit za drobné dárky.
Solená houska dětem do ruky nepatří
Dalším z viníků rozvoje civilizačních chorob u dětí, zejména vysokého krevního tlaku, je nadbytek soli ve stravě. Podle průzkumu poradenského centra Výživa dětí konzumuje příliš mnoho soli naprostá většina dětí, včetně těch nejmenších. "Velkým nešvarem je například častá konzumace přesoleného pečiva, které mnohé děti dostávají již od kojeneckého věku. Později se k pečivu přidávají ještě uzeniny, sýry, solená másla a jiné potraviny, které mají obsah soli většinou tak vysoký, že jen jejich jedna průměrná porce pokryje celodenní doporučenou dávku soli," upozorňuje doc. MUDr. Zuzana Urbanová, CSc., z Kliniky dětí a dorostu Všeobecné fakultní nemocnice Univerzity Karlovy v Praze.
Čím více soli dítě ve stravě přijímá, tím více ji vyžaduje a upřednostňuje slané potraviny. Pokud se nepodaří tento trend zvrátit, může dítě snadno skončit až v ordinaci kardiologa.
