"V případě žáků základních škol chce pouze okolo 8 procent z nich vykonávat stejnou profesi jako jejich otec a téměř 2,5 procenta jako jejich matka," uvedli autoři dotazníku. Z oslovených středoškoláků by 7,7 procenta žáků chtělo mít stejnou práci jako jejich otec a víc jak 3 procenta jako matka. V rodičovských stopách chtějí jít hlavně potomci vysokoškoláků, ale také řemeslníků, u nichž děti vidí výsledky práce na vlastní oči.
ČTĚTE TAKÉ: |
Na názor rodičů ale děti hodně dají při výběru školy. Jejich rady využilo přes 80 procent žáků. Naproti tomu skoro 2 procenta školáků uvedlo, že jim k výběru střední školy rodiče nic neřekli. "Je nutné právě na tyto žáky zaměřovat pozornost výchovných-kariérových poradců na školách, neboť tito žáci nedostávají potřebné informace. U těchto žáků pak role kariérového poradce není pouze doplňkem rodinného rozhodovacího procesu při výběru školy, ale mnohdy je jediným zdrojem informací a poradenství, kterého se žákovi dostane," upozornil NÚV.
Málokdo ví o možnosti konzultace s poradcem
Průzkum ukázal, že na odborníky se žáci při výběru školy obracejí jen zřídka. Například k výchovnému poradci na škole zašlo jen pět procent dětí na základních školách a necelá tři procenta středoškoláků. Třetina žáků ani neví o fungování poradců na úřadu práce, v pedagogicko-psychologických poradnách či privátních psychologů.
Při hledání nejvhodnějšího vzdělání zvažují mladí lidé hlavně to, zda je bude škola i budoucí povolání bavit, zda je s daným vzděláním čeká dobrý plat a zda vybranou školu zvládnou. Stipendia nebo možnost odejít z domova není tak určující.
PSALI JSME: |
"Pokud má být pomoc kariérového poradenství účinná, je nutné pracovat s rodinou a současně je nezbytné poskytovat co nejvíce informací prostřednictvím internetu, kde si je zájemci mají možnost vyhledat," konstatovaly autorky výzkumu.
Do dotazníku se v loňském roce zapojilo přes 1600 žáků základních a více než 900 žáků středních škol z několika krajů.
