'Za dětskou obezitu může málo pohybu a špatné stravovaní'

Lidovky.cz: Kolik českých dětí trpí obezitou?
Bohužel na konci dětství při vstupu do produktivního života u nás trpí přibližně 16%  adolescentů obezitou .Obezita se stává závažným zdravotním problémem 21. století. Z dat Světové zdravotnické organizace vyplývá, že obezitou trpí po celém světě více než 42 milionů dětí mladších pěti let. V Česku mělo nadměrnou tělesnou hmotnost v roce 1991 11 % dětí a v roce 2001 13 %. I u nás  tak došlo za posledních 50 let k postupnému, byť mírnějšímu vzestupu  k 5-6 násobení dětí s obezitou.

Lidovky.cz: Co je její nejčastější příčinou? Jde jen o nedostatek pohybu a nesprávný jídelníček? Můžou za obezitu dětí vždy rodiče?
Děti jsou odrazem své rodiny – na nich nejen zrcadlí genetika, ale především životní styl rodičů. Obezita je typické civilizační onemocnění rozvinutých světových ekonomik. Je pro ni typický pozvolným nástup a bývá často doprovázená komplexními metabolickými změnami. Charakteristickými rysy novodobé stravy se stala vysoká energetická hodnota, vysoká dostupnost jednoduchých cukrů ze stravy a vysoký obsah nasycených a nenasycených mastných kyselin omega 6. Zároveň jsme se během krátké doby stali součástí populace s nedostatkem pohybu, kdy chůze ztratila smysl hlavního přemisťovacího prostředku. Část dětské populace nahrazuje zvýšené psychické nároky zvýšeným příjmem potravy, a to zejména ve večerních hodinách. Realitou se stalo absolutní nebo relativní přejídání.

Lidovky.cz: Jak je to se stravou ve školních jídelnách? Přispívají k dětské obezitě?
Obědy ve školní jídelně jsou jedním ze základních kroků v prevenci obezity. Obědy připravované ve školní jídelně mají garantovat racionální stravu, a to jak skladbou a obsahem, tak vhodným načasováním. Oběd by měl pokrývat cca 30-35% denního energetického příjmu. Rodina může jen stěží garantovat náročné normy kladené na racionální skladbu poledního jídla, které má již obsahovat vyvážený poměr všech základních složek: polysacharidů, kvalitních plnohodnotných bílkovin, vhodných tuků a mikronutrientů, včetně potřebné pestrosti. Ve školní jídelně se má dítě setkat se všemi druhy potravin, které mu nemusí vždy chutnat, protože filozofií není jídlo pro chuť, ale primárně pro energetickou nutnost. Tlak rodičů by měl v této oblasti na školní jídelny být především ve směru zařazování zeleninových salátů a ne na chutnost pokrmů za všech okolností.

Lidovky.cz: Jste pro to, aby rodiče přihlašovaly od mala děti do sportovních kroužků, nebo stačí, když si děti samy hrají venku? Zajistí jim to dostatek pohybu?
Děti se musí naučit být líné. Samotné mají vysokou pohybovou aktivitu a lenost jim někdo na začátku musí vnutit. Připoutání do autosedačky a odvoz do školky nebo školy místo chůze snadno přemůžeme jejich pohybovou potřebu.   Mezi tělesnou výchovou a mimoškolní či školní činností po vyučování se prohlubuje propast. Sportovní činnosti ve volném čase se věnuje čím dál tím méně dětí. Nedostatečné je v této době provozování sportovních aktivit dvakrát týdně a méně, jak již bylo uvedeno u mladšího školního věku. Děti staršího školního věku by měli aktivně sportovat minimálně denně 30 minut. Výrazně nižší úroveň pohybové aktivity je u dětí a mladých dospělých ve víkendových dnech než ve dnech pracovních. Neaktivní děti představují rizikovou skupinu pro rozvoj obezity. Dalším velkým problém současné mládeže je virtuální realita. Riziko obezity značně stoupá u dětí, které tráví víc než dvě hodiny denně u televize nebo počítače.

Lidovky.cz: Jak děti správně motivovat, aby chtěly jíst zdravě?
V předškolním věku musí jíst především zdravě celá rodině, ve školním věku především nejlepší kamarád. Co se týká výživového chování školních dětí - problémem je, že se obecně sehrává v napodobování vrstevníků a vliv reklamy jako výraz ztotožnění s určitou sociální skupinou. Další charakteristikou je často chybějící režim a pravidelnost v jídle. Obvykle nesedí při jídle u stolu s rodiči, ale jedí odděleně u počítače nebo televize ve vlastním pokojíčku, odmítají nabízené jídlo a potom se dojídají v podobě nevhodných pokrmů. Rodiče by měli trvat na racionálním životním režimu. Bez snídaně děti nepouštět z domu. Také by měli dětem připravovat svačinu. Předejdou tím kupování nevhodných potravin ve školních bufetech nebo automatech, jakými jsou nejčastěji nevhodně plněné bagety, hamburgery, či sušenky a slané pochutiny. Jednoznačně je vhodné trvat na obědech ve školní jídelně.

Lidovky.cz: Je v pořádku, když děti čas od času jí sladkosti, nebo byste cukrovinky z jejich jídelníčku úplně vynechal?
Hříchy a tím pádem i mlsání patří k plnohodnotnému životu, ale především musí mít své místo a přidanou společenskou hodnotu. Častou chybou rodičů, prarodičů ale i učitelů, je zařazování sladkostí jako prvku odměny či jako každodenního rituálu po návratu ze školky, školy, při společných nákupech a za sportovní výkon. S výhodou se osvědčil model sladkosti jen o víkendu, anebo jen při výjimečných událostech, jakými jsou různé svátky a rodinné oslavy, kdy je možné "zhřešit" a všichni z toho mají radost.

Lidovky.cz: Děti jsou obklopeny reklamami na sladkosti a často je poté vyžadují. Jakou strategii by k dětskému žadonění měly rodiče zaujmout? Radíte něco konkrétního?
Podlehněte, ale odložte na víkend. V jídelníčku se už od batolecího věku nějaká sladkost  vždy objeví. Nejparadoxněji se chovají babičky, které za odměnu za snězenou celou porci pro horníka dají ještě čokoládové vajíčko s překvapením. Pokud je sladkost pro radost z pohybu, je všechno v pořádku, pokud je za jídlo -  je to špatně, protože takové sladkosti vedou k  závažnému dietologickému chaosu. Samy děti pochopí, že v kruhu své rodiny mají větší radost z pochvaly, pohlazení a nebo pusy na čelo, než z mega čokolády.