14. ledna 2017 6:24 Lidovky.cz > Relax > Zdraví

Diabetici dnes mají větší šanci na vyléčení, říká odborník

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 1Diskuse
Diabetik. Pro nemocné je důležité mít normální hladinu cukru v krvi. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Diabetik. Pro nemocné je důležité mít normální hladinu cukru v krvi. | foto: Shutterstock

Podařilo se nám přeprogramovat vybrané buňky slinivky břišní na buňky produkující inzulin, říká Tomáš Koblas z Centra experimentální medicíny IKEM Praha.

LN: Už delší dobu se zabýváte buněčnou terapií v léčbě diabetu. Co je podstatou této metody?
Ve slinivce břišní existují různé typy buněk. Jedny rozkládají potravu, druhé mají za úkol vyrábět správné množství inzulinu ve správnou dobu a udržovat hladinu krevního cukru v normě. U pacientů s diabetem však právě tyto takzvané beta buňky přestávají pracovat a odumírají. Odborníci proto začali zvažovat různé možnosti, jak je nahradit.

LN: Kdo přišel jako první s myšlenkou na tento směr léčby?
Myšlenka je staršího data. O praktickém uskutečnění se začalo více uvažovat až na přelomu tisíciletí, v období zvýšeného zájmu o kmenové buňky. Jedni z prvních, komu se podařilo přeprogramovat vybrané buňky slinivky břišní na buňky produkující inzulin, byli experti z Harvardovy univerzity v USA. Použili virové nosiče, které dovedou spolehlivě proniknout buněčnou stěnou a v buňce předají potřebnou genetickou informaci. Jenže právě s těmito nosiči byl nakonec velký problém.

LN: V čem spočíval?
Přenos proběhl sice úspěšně, ale buňky nejsou tak hloupé, jak by se mohlo na první pohled zdát. Mají propracované mechanismy, jak odhalit, že je infikoval virus, a reagovat na vpád vetřelce. Buňky slinivky břišní v tomto případě reagovaly zánětem, objevily se i známky nádorového bujení. Výsledky pokusu byly tedy nadějné, ale u lidí jen těžko použitelné.

LN: Jakou cestou se tedy vydal váš tým?
Namísto virových nosičů obsahujících patřičnou genetickou informaci ve formě DNA jsme využili takzvanou mRNA (tato nu kleová kyselina přenáší informace z DNA). S její pomocí jsme pak přetvořili buňky, jež produkují trávicí enzymy, na buňky, které vyrábějí inzulin. Tato metoda se nám prozatím zdá být mnohem bezpečnější. Nedochází při ní totiž k život ohrožující zánětlivé reakci slinivky břišní a potenciálně ani ke vzniku nádorového bujení. Na cestě k praktickému využití u pacientů s diabetem je to tedy celkem slibný krok.

LN: Za tento objev jste loni získali cenu v soutěži pro výzkumníky Discovery Award. Co plánujete dál?
Naše práce zaujala německé odborníky z biomedicínské společnosti, kteří jsou průkopníky ve využití molekul mRNA a její výrobou se zabývají 30 let. Ve světě patří v tomto oboru ke skutečné špičce. Mají už i některé klinické testy, především v onkologii, ale zabývají se i buněčnou terapií. V současné době nám nabídli spolupráci, která by mohla být hodně užitečná. Už proto, že na kvalitě mRNA velmi záleží.

LN: Kdy začnete nový postup testovat na zvířatech?
S testy chceme začít už v dohledné době. Na myších, u nichž experimentálně vyvoláme diabetes, budeme nejprve ověřovat, zda přeprogramované buňky jsou skutečně schopné vyléčit cukrovku. Tedy normalizovat hladinu cukru v krvi. V případě úspěchu musíme pak najít štědrého investora ochotného financovat testování na lidech, které je velmi nákladné. V ideálním případě by k tomu výhledově mohlo dojít tak za deset let. U lidí má klinické testování vždy tři fáze, kdy se sleduje nejprve na menším vzorku pacientů bezpečnost a efektivita daného postupu a teprve pak obojí na širším pacientském spektru. Obvykle každá fáze trvá jeden až dva roky.

LN: Jak by takový přenos přeprogramovaných buněk u lidí nejspíš probíhal?
S největší pravděpodobností bychom nejprve pacientovi odebrali malý vzorek pankreatické tkáně. Ten bychom pak namnožili ve zkumavce a přeprogramovali, což trvá asi dva až tři týdny. Přeprogramované buňky bychom pak vrátili buď do jaterní tkáně, anebo do dutiny břišní zabalené ve speciálních průhledných komůrkách. Jejich povrch by byl protkaný hustou sítí krevních vlásečnic, jež by umožňovaly transport živin a všech důležitých faktorů, bez nichž se zmíněné beta buňky při své práci neobejdou. Na vývoji těchto komůrek právě teď intenzivně pracujeme.

LN: Pokud by se všechno podařilo, znamenalo by to úplné vyléčení pacienta s diabetem. Ale nejspíš by se, alespoň na začátku, nedostalo asi na všechny...
Představa, že naráz vyléčíme milion českých pacientů touto finančně velmi náročnou léčbou, je opravdu nereálná. Zpočátku bychom se tedy soustředili na pa cienty s diabetem 1. typu, u nichž se nemoc projeví nejčastěji v dětství a dospívání a kteří jsou celoživotně odkázáni na podávání inzulinu. Pro diabetiky 2 .typu, u kterých vznik nemoci ovlivňuje životní styl, máme v současné době dostatek účinných léků a stále se objevují další. Jednoznačně nejlepší léčbou je však v tomto případě změna jídelníčku a pohyb.

IVANA MATYÁŠOVÁ
  • 1Diskuse




REGISTRACE NA SERVERU LIDOVKY.CZ, NEVIDITELNÉM PSU A ČESKÉ POZICI

SMS Registrace

Diskuse LN jsou pouze pro diskutéry, kteří se vyjadřují slušně a neporušují zákon ani dobré mravy. Registrace je platná i pro servery Neviditelný pes a Česká pozice. více Přestupek znamená vyřazení Vašeho telefonního čísla z registrace a vyřazený diskutér se již nemůže přihlásit ani registrovat pod stejným tel. číslem. Chráníme tak naše čtenáře a otevíráme prostor pro kultivovanou diskusi.
Viz Pravidla diskusí. schovat

Jak postupovat

1. Zašlete SMS ve tvaru LIDOVKY REG na číslo 900 11 07. Cena SMS za registraci je 7 Kč. Přijde Vám potvrzující SMS s heslem.

2. Vyplňte fomulář, po odeslání registrace můžete ihned diskutovat

Tel. číslo = login,
formát "+420 xxx xxx xxx"
Kód ze SMS je rovněž heslo
Vaše příspěvky budou označeny Vaším jménem, např. K. Novák.
* Nepovinný.
Odesláním souhlasíte s Pravidly diskusí.

Najdete na Lidovky.cz