Zkoumá biologické hodiny v těle organismů, pomáhá tím také odhalovat podstatu řady civilizačních chorob. Podle neuroložky Soni Nevšímalové z Neurologické kliniky 1. lékařské fakulty UK a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze souvisí poruchy rytmu a chronický nedostatek spánku s psychickými nemocemi, nadváhou, ale i cukrovkou a zvýšeným rizikem mozkových příhod a infarktů. Cena za lékařství tradičně zahajuje týden Nobelových cen. Před rokem ji dostal japonský vědec Jošinori Ósumi za buněčný výzkum.
Obezita v mládí přispívá ke vzniku rakoviny v dospělosti, zjistili vědci |
Podle Sumové je udělení ceny zásadním oceněním významu tohoto dynamicky se rozvíjejícího oboru. „Trojice amerických kolegů zásadně přispěla k poznání molekulárního mechanismu, který pohání biologické hodiny u octomilky. Tyto poznatky pak později vedly k odhalení podstaty hodin u savců včetně člověka,“ řekla Sumová.
V octomilkách američtí vědci dokázali izolovat gen, který je za regulaci normálních denních biorytmů zodpovědný. Protein, který gen produkuje, se v buňce hromadí v noci a přes den se odbourává. Jimi popsaný mechanismus umožňuje přizpůsobení těla různým fázím dne. Příkladem jeho narušení je takzvaný jet-leg, tedy únava a poruchy spánky způsobené leteckým přesunem přes několik časových pásem.
Poznatky chronobiologie pomáhají podle Sumové odhalovat podstatu řady civilizačních chorob, které souvisí s narušením časového řádu v lidském těle. Zásadní je souhra mezi biologickými hodinami uloženými v mozku a těmi v orgánech. „Při oslabení centrálních hodin dochází k dysregulaci periferních hodin, buňky orgánů se začnou nekoordinovaně množit a může případně dojít i ke vzniku nádorového bujení,“ doplnila neuroložka Nevšímalová.
Oslabení biorytmu způsobuje například dlouhodobý třísměnný pracovní režim. „Denní spánek, který má noční spánek nahrazovat je rušen celou řadou zevních podnětů ať už zvukových, nebo světelných a proto je vždy méně kvalitní. Spánek je povrchnější s úbytkem hlubokých spánkových stádií a prakticky vždy je zkrácena i jeho délka,“ popsala Nevšímalová. Způsobovat může psychické problémy, nejčastěji deprese, cukrovku, ale i nadváhu a častější nádory. U žen jde o nádory prsu, u mužů prostaty. Vědci v minulosti publikovali také o vlivu práce v noci na rozvoj roztroušené sklerózy.
Biologickým rytmům živých organismů včetně člověka se věnovala také bývalá předsedkyně Akademie věd ČR Helena Illnerová. Jako první na světě objevila závislost funkce biologických hodin v mozku savců na délce dne během ročních období.
Loňský laureát, jednasedmdesátiletý Japonec Jošinori Ósumi, se věnoval výzkumu autofágie, tedy procesu, při němž buňky ničí část svého obsahu, zbavují se tak nežádoucích komponentů a následně svůj obsah recyklují. Svou prací přispěl k lepšímu pochopení nemocí jako rakovina, Parkinsonova choroba či cukrovka druhého typu. Podle odborníků by mohl přispět i ke zpomalení stárnutí.
