Bližší zkoumání Darwinova studia

ukázalo, že se měl stát původně lékařem. Brutalita tehdejších operací ho odpuzovala ( první , éterová narkóza byla uskutečněna 16. října 1846 v Bostonu, kdy ji na operačním sále v Massachusetts General Hospital předvedl doktor Morton skeptickému odbornému publiku, antisepse pak objevuje se r.1847 se Semmelweissem, chirurgická v 60. létech 19. století s Listerem) a syn lékaře Roberta Darwina lékařské studium na univerzitě v Edinburghu od r.1825 zanedbával. Neš'tastný otec ho r.1827přihlásil na bakalářské studium teologie v Cambridge, protože anglikánští duchovní byli slušně finančně zajištěni. Charles dokončil studia r.1831 jako desátý(!) ze 178 absolventů.

http://cs.wikipedia.org/wiki/Charles_Darwin

Koně bych mu nezazlíval.

Ptejme se, jaké byly tehdy dostupné dopravní prostředky, a v jakém stavu byly cesty. Automobil? Nevynalezen. Vlak? Totéž. Tramvaj? No comment. Bicykl? Samá voda. Pěšky? A kdo bude furt čistit ty boty? Stav cest? Štětování dosud neprovedeno.

Tak draze vystudoval a takove cyparny vymyslel. Nebyl zid?

??

Buď jak buď,

za tuto cenu byla pořízena Darwinova teorie. Jako pomník na věčnosti se mi nezdá být drahá.

1!

A což teprve ta moudra tehdejší, dnes zapomenutá.

Od dob těch traduje se oblíbená mystifikace mediální, že studium na univerzitě pět let příjemného života jest. Někdy i trochu méně, podle financí i nadání.

Třeba o synkovi dosti zchudlého šlechtice Valdštejnovi píší zlolajně, že během pobytu na univerzitě zabil svého sluhu.

Máte-li se něco naučit, nemůžete se permanentně třást děsem. Internetu, xeroxu, cyklostylu za sedmerými zámky ani knih dostatku nebylo, tradice spíše verbálně předávala se.

http://cs.wikipedia.org/wiki/Albrecht_z_Valdštejna