Elektrické zásuvky

Dal jsem si tu námahu a zaregistroval se, abych mohl napsat, že tohle je nesmysl:

"Musel by strčit oba prstíky najednou do zásuvek, aby mu to ublížilo.

To mimino určitě nenapadne," přitakával mi můj kamarád, když mi

vysvětloval, jak by mohlo přijít dítě k úrazu elektrickým proudem.

K úrazu elektrickým proudem totiž můžete přijít i když strčíte do zásuvky jen jeden prst (resp. máte šanci 50/50, že trefíte tu "živou" dírku). Prsty se tam sice nevejdou snad ani 9-měsíčnímu klukovi, ale ten si nějaký hřebík, drát nebo sponku do vlasů určitě najde. Ještě lepší než ty záslepky je zásuvka s vestavěnými clonkami (fungují tak, že tam jde strčit jen protikus, resp. dva kolíky současně), ale to vyžaduje vyměnit stávající zásuvky. Prodávají se  i prodlužováky s clonkami.

hračky vs reálné věci

Nu, zdá se mi logické, že ho nezajímají falešné či vysloužilé věci, ale jen ty opravdové a používané. Měl jsem to jako malý taky tak. Děti chtějí poznávat svět, opravdový svět. To je jako dát někomu na výrobu píšťalky plastový jakonůž.

Naše půlroční dcerka také poměrně rychle odhodila různá chrastítka a plyšáky a zajímají jí kabely k počítači, dřevěné lišty u parket, papyrus a tráva pro kočky, krmení pro kočky, noviny (ničí volební propagační letáky bez ohledu na politickou stranu), zkrátka opravdový svět.

Hračky jsou k ničemu. Děti se na ně časem naučí, protože jim nic jiného nezbývá. Ovšem hračky napodobující skutečné věci (mobil, meč, pejsek) jsou ve srovnání se skutečnými věcmi, rostlinami a zvířaty tak ponižující pro dětskou inteligenci. Copak se dá plastovým mečem někomu useknout hlava? ;-)))