Respekt k dětem - nepletou se pojmy?

Respekt k dítěti, a "liberální" přístup, kdy si dítě může "dělat co chce" - to jsou dvě zcela odlišné věci.

Co dítě potřebuje úplně ze všeho nejvíc, je pocit bezpečí a jistoty ze strany rodičů. A pokud rodiče ustupují jakémukoli dětskému přání, dítě takový pocit mít nemůže a takoví rodiče dítěti nesmírně ubližují (protože nerespektují tuto jeho základní potřebu).

Nadpis článku (Příliš respektu může uškodit) je nesmyslný a matoucí. Skutečný respekt ke komukoli, i k dítěti, tedy maximální ohled na konkrétní lidskou osobnost a potřeby konkrétního člověka, nejen nemůže nikdy uškodit, ale navíc ho je ve společnosti zoufale málo.

" Respekt" k dětem je zločin na jejich duších.

"Respekt" k dětem je v podstatě příprava dítěte na zločineckou kariéru. Babička říkala: "Metla vyhání děti z pekla". Měla 100%pravdu, důkazem je současný přístup k zákonům, lidskosti a úctě k právům ostatních lidí.

ještě dodatek

Ještě poznámku, liberální přístup neznamená, že si dítě nemusí čistit zuby, nosit přilbu na kolo, chodit včas spát, uklízet po sobě, skákat dospělým do hovoru, nerozhlížet se na přechodu a tak podobně.  Každý má povinnosti, i malé dítě. Dodržuji co slíbím a chci totéž po dětech.  Možná jsem naivní, ale u starších dětí se mi to vyplatilo, z již dospělého syna je sebevědomí příjemný mladý muž, na kterého se můžu spolehnout.

Sorry, ale dovoluji si nesouhlasit

Obecně máte pravdu. Ale dovoluji si nesouhlasit, že se to týká tohoto případu. Opustit dítě (i když jen na kafe) v případě, že se s ním domluvím, že tam zůstanu, to je pro dětskou dušičku těžká zrada. Totálně nefér jednání a navíc zbytečné. Proti suchým těstovinám také nic nemám, děti jsem na omáčky zvykala postupně a ještě dnes (nejmladší jde do první třídy) si občas místo hlavního jídla vybere suchou přílohu. Nevařím extra, prostě nechceš, tak nechceš. Časem se to zlepší, nemá cenu to lámat přes koleno. Jako dítě mi nutili jídlo, které jsem nechtěla, jednou jsem vyzvracela babiččiny knedlíky a všichni na mne křičeli. Proč bych podobnou věc měla dělat vlastním dětem? Pokud mám pocit, že dítě má vlastním výběrem nedostatečnou stravu (suchou rýži, samotný rohlík a pod.), tak se mu prostě snažím podstrčit k svačině třeba rajčata či nakrájené jablko, však on hlady neumře. Mám tři děti, nejstarší dospělé a nemám pocit, že by liberární přístup nějak uškodil.

"dítě potřebuje hranice a důslednost" ....DĚKUJI

Konečně se zase začínají objevovat normální názory !!! Je to tak "nevšední", že jsem obrovsky nadšená. PŘESNĚ !

Všechny ty hlasatele "všelijakých práv", ochranářství, bych hnala bičem ! Ty jejich pitomé nenormální názory, které jsou jen naprostým odklonem od zdravého rozumu, ty dovedly do stavu, kdy děcka nectí autority, plýtvají, neznají, co to znamená - odsud / potud ! Často jsou arogantní, drzé, k ničemu nemají úctu, jsou přesmíru sebevědomé, ale když přijdou do puberty a narazí a situaci, že všechno není po jejich, hroutí se, dávají se na drogy či se sebevraždí. Protože nejsou schopny přijmout, že se s nimi život nehodlá mazlit.. protože je vůbec nenaučili znát i negativní stránky a jak se jim bránit, jak je překonávat !

Toto je taky dobrý článek - KAREL KŘIVAN: Nic není zadarmo a svoboda není samozřejmost - http://www.reflex.cz/clanek/nazory/50141/karel-krivan-nic-neni-zadarmo-a-svoboda-neni-samozrejmost.html

Ke stravě

Jen tak mimochodem - těstoviny bez omáčky a řízek bez přílohy jsou mnohem zdravější. Byly provedeny pokusy, kdy si děti mohli volit jídlo samy z pestřé nabídky a kdykoliv měli chuť a výsledkem bylo, že po třech měsících jedly všechy děti naprosto vyváženou a racionálná stravu.

Liberální...

To dnešní vladnoucí garnitura potřebuje a vůbec od r.1989 nenastalo zlepšení ba naopak zhoršilo se chování madých a celkem společnost je k sobě nevraživá a zvítězila touha po penězích,sobeckost,nadutost,namyšlenost a vůbec si nedovedu představit jak to půjde dál.

Pokud se neudělá stop,těm blbostem co vznikají!!

Co neznám nepochopím negací toho co znám

Autorka požadavek na férové jednání s dítětem interpretovala tak, že se musí dítěte zeptat a poslechnout je. To, že se chtěla vytratit potají, s tím souvisí, byl to projev strachu řešit situaci, kdy jeden poručí a druhý poslechne. S tímto paradigmatem pak autorka napomenutí učitelek logicky interpretovala tak, že ten, kdo poručí, bude dítě, a ten, kdo poslechne, bude ona. O tom to ale nebylo. Komunikace včetně případného konfliktu přece není jen o tom, že jeden poroučí a druhý poslouchá. Představa o výchově se dědí z pokolení na pokolení a převrácením určitého paradigmatu se nedá dopracovat k pochopení paradigmatu jiného.

Naprostý souhlas

Zcela se identifikuji s autorkou. Jen bych dodal, že přílišný liberalismus ve výchově mladé generace je jednou z příčin, proč v současné Evropě je tolik mladých, kteří nikdy nepracovali a nikdy pracovat nebudou. Není to pouze ekonomickou recesí a nedostatkem prac. příležitostí ( i když tento faktor je jistě zásadní a nezpochybnitelný), ale i odpadnutím mladým při prvním selhání v práci. Mladí při prvním problému odcházejí, vzdávají to.  Už před lety, mnoha lety, když se k nám tato extrémní liebrální výchova zaváděla ze západu, jsem varoval, že to bude mít přesně tyto důsledky. Cítím se jako prorok, ovšem raději bych s mýlil, protože z toho samozřejmě žádnou radost nemám. Je to hrůza, když mladí lidé nemají žádné pracovní návyky, některé předměty jako prac. výchova, dílny byly zcela zrušeny, v ostatních předmětech se začíná jen diskutovat pro diskusi, ale podstatu se nikdo neučí. Práce osvobozuje a šlechtí, jak známo. Není to kllišé, ani fráze, i když toho bylo zneužito v dějinách.

Re: Naprostý souhlas

Ještě bych dodal, že moje generace byla vychovávána přesně opačně. Byl to druhý extrém. Byla vyžadována vypjatá poslušnost jak ze strany učitelů, tak ze strany rodičů. Také to nebylo rozumné, protože tato krajní poloha vedla k potlačování rozvoje mladého člověka, k dupání po jeho individualitě. Bolševici chtěli vyrobit poslušné stroječky šlapající pro jejich režim. Na nic se neptat, o ničem nepřemýšlet, nevyčnívat z řady!  Ovšem to, co k nám přišlo po převratu, byl druhý extrém. My už jsme bohužel takoví, že vždycky jdeme ode zdi, místo abychom se drželi toho dobrého, co se osvědčilo a co by bylo užitečnější. Ve výchově platí snad nejvíce pravidlo zlaté střední cesty. V žádném případě nezkoušet experimenty. Je to nezodpovědné! Výchova má probíhat za jasných pevných mantinelů, které dítě zná, ale současně má mít dostatek prostoru ke svobodnému a zdravému vývoji osobnosti. A toto se zajistit dá. Všechno jde, když se chce. Jen to vyžaduje uvážlivost, pečlivost při hodnocení, rozum i cit.