Pátek 19. dubna 2024, svátek má Rostislav
130 let

Lidovky.cz

Diskuze

Zavaž mi boty, debile! Co všechno dětem dovolíme?

Tatínek se snaží holčičce zapnout bundu, ale nejde mu to. "Co děláš, ty seš ale blbej!" opáčí mu dívenka s culíky. Pak se chystají odejít a v tom si všimnou, že má holčička rozvázané tkaničky. "Podívej se na to!" vyhrkne. "Tak mi snad zavaž boty, debile!" rozčílí se. Tatínek se jí ještě omlouvá (!) za svou zapomnětlivost. Tohle je scéna odchodu ze školky, kterou s Kryštofem sledujeme.
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

25. 11. 2013 23:52
Moji dva synové

jsou dnes už dospělí tátové. Nebyla jsem žádný příznivce tvrdé výchovy a "na zadek" sice občas padlo, ale málokdy a spíš jen symbolicky. Ovšem každý z nich zhruba ve třech letech vyzkoušel vynutit si něco v obchodě - dupot, jekot, hysterie - oba  dopadli stejně - domů to bylo kousek, donesla jsem dítko pod rukou jak balík do verandy, kalhoty šly dolů a naplácání na holý zadeček bylo opravdu citelné - ani jeden z nich to už nikdy nezopakoval. Dodnes jsem přesvědčená, že jim to bylo opravdu ku prospěchu a nijak je to ve vývoji neohrozilo ani neomezilo. 

Naštěstí už dnes děti vychovávat nemusím, synové si našli báječné partnerky a s oběma rodinami vycházím opravdu dobře, mám je všechny moc ráda. Musím ale sebekriticky přiznat, že tak úplně rozmazlovací babička nejsem - pořád jsem přesvědčená, že přísnější výchova připraví děti na život lépe a budou v dospělosti šťastnější.

0 0
možnosti

J. Malý

2. 12. 2013 10:41
Re: Moji dva synové

Ten vozembouch také zkusil jeden z mých synů za přítomnosti druhého na ulici. Tenkrát jsem to už nevydržel. Doma se to řešilo domluvou. Ale když sebou praštil na ulici, neudržel jsem se, jednu jsem mu švihnul tak, že koukal jak tele na nová vrata. Nikdy to už neudělal ani manželce v mé nepřítomnosti. Ten druhý se poučil a nikdy se o nic podobného nepokusil. Jenže dnes je mnoho lidí schopno na vás zavolat sociálku a nařknout vás, že týráte dítě. Tak jak jsme my vychovávali děti, bylo jednoduché. Dnes sleduji maminky, které dochází do centra pod námi, je k uzoufání, jak si nevědí rady, doprošují se dítěte aby šlo domů, několikrát jsem sledoval, jak maminka obléká vzekajícího se spratka, který sebou mlátí na zemi a prosí ho aby toho nechal. Jednou jsem nevydržel a vlítnul dolu, stačilo jen na něj křiknout a byl klid. No jenže jsem si vysloužil nadávky těch ostatních maminek. Ale spratek už nikdy nic takového neudělal, alespoň ne tady u nás.

0 0
možnosti

25. 11. 2013 7:20
Ono by stačilo

jednoduché - nechat ho jít třeba bosky a večer ať si taky sám uvaří. Pak by dítko na ty "debily" co se o ně starají nabylo jiného názoru. Ale to by ti, co se nechávají titulovat "ty debile" a pokorně se omlouvají na takového rodiče volali policii a sociálku. Nakonec ta holčička měla vlastně pravdu - její otec je skutečně debil, a ne jen tak ledajaký. Jen si popletla důvod, proč je namístě ho tak titulovat..

0 0
možnosti

24. 11. 2013 18:15
HAHAHAHa

To co tady píšete je echt Scheiße!!!!

0 0
možnosti

24. 11. 2013 15:07
Parchanty je třeba řezat!

Tento způsob výchovy dětí spolehlivě naplní kriminály. Říkalo se, že metla vyhání děti z pekla, je to věčná pravda. Západ sivychovává vlastní likvidátory.

0 0
možnosti

23. 11. 2013 13:31
otrocit detem

Tzv.zapadni vychova deti je neco prisernyho,v ceske tramvaji starsiho pusti sednout jen ceske dite,od anglickeho az po nemeckeho to necekejte

0 0
možnosti

23. 11. 2013 11:34
Když jsem byl malý

vztekal jsem se před výlohou s hračkami. Kde se vzal tu se vzal držela moje maminka v ruce proutek. Několikráte olízlo toto uklidňovadlo mé kalhoty pod kterými se ukrýval zadek. Od té doby jsem se neodvážil se vztekat. Jó, škoda rány, která padne vedle.

0 0
možnosti