V mém případě je to úplně jinak. Chodím pozdě, protože je vždycky ještě něco dalšího potřeba udělat než vyjdu.

TO je krásné omlouvání. jenže člověk, který chorobně nedochází na pravidelné schůzky je nepoužitelný. Jestliže dotyčný o sobě ví, že má s tímto problém, tak u většiny věcí to může kompenzovat včasným odchodem, kdy si dá takzvaně fóra (čas navíc ). Jak mám věřit lidem, kteří chorobně a velmi často chodí pozdě.

Víte, ono je to v podstatě jednoduché. Musíte vždy od času, kdy máte být na místě, odečíst dobu, potřebnou k přepravě na místo.

"Mít zpoždění znamená fyzicky neustále spěchat, ale je to také způsob, jak protestovat proti pravidlům,“ vysvětluje psycholožka Marie Gohinová

.

Právě takto se protestuje proti nesmyslným pravidlům, např. jízdním řádům. :-)

Jídním řádům, práci, která vás moc nebaví, lidi, se kterýma se nerad setkávate.

Pokud to o sobě vím, tak na pravé přátele si udělám čas, i kdybych cestováním spotřeboval trojnásobek času, než jiní.