Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Dlouhá cesta od odvaru z makovic. Jak se léčila nespavost?

Zdraví

  6:05
Souboj přírody s chemií nemá vítěze, někde pomůže psychoterapie, jinde jsou spásou léky. I přes své nežádoucí účinky.

Prášky (ilustrační foto) foto: Shutterstock

Vminulosti se lidé řídili pravidelnými rytmy střídání světla a tmy, čemuž uzpůsobili svůj režim a jejich spánek přicházel přirozeně. Když už potřebovali navodit pocit únavy, využili přírody, nejznámějším pomocníkem byl odvar z makovic. Ne vždy odhadli množství, a někteří „pacienti“ se již neprobudili. Na přírodu spoléhali lidé až do konce 19. století. Tehdy se objevily barbituráty.

Z laboratoře do detektivek

Lékaři na počátku 20. století předepisovali barbituráty po milionech. Tento „zázračný preparát“ se užíval jako oblíbený lék na nespavost a uklidnění, existovaly desítky druhů. Netrvalo ale dlouho a přišlo se na řadu nežádoucích účinků – rychlý vznik tolerance, kdy pacient potřebuje stále zvyšovat dávky, aby lék působil, vysoká návykovost. Spojení s alkoholem bylo smrtící kombinací. V době hippie s barbituráty jako psychoaktivními látkami experimentovala omladina. Dnes se jako hypnotika nepoužívají. Nezmizely však úplně, využívají se například jako sedativa a anestetika na operačních sálech. Oblíbené jsou také jako vražedná zbraň v detektivních zápletkách.

Vývoj hypnotik

  • 1. generace: hypnotika obsahovala barbituráty, vznikala na nich rychle závislost, předávkování způsobilo otravu a smrt (předávkovala se jimi Marilyn Monroe, Judy Garlandová, užíval je Elvis Presley či Jack Kerouac); v současnosti se barbituráty nepoužívají.
  • 2. generace: benzodiazepiny, urychlují usínání, prodlužují dobu spánku, útlum však trvá i přes den a jsou návykové.
  • 3. generace: hypnotika generace Z, umožňují snadné usínání a udržují spánek po celou noc, praxe ukázala, že jsou též návyková.
  • 4. generace: hypnotika založená na účincích melatoninu („spánkového hormonu“), nezpůsobují závislost.

Počet pacientů léčených šk v psychiatrických ambulancích kvůli závislosti na sedativech a hypnotikách - 372/Data z roku 2013.

Zdroj: Ústav zdravotnických informací a statistiky

V šedesátých letech se novým hitem staly benzodiazepiny se svým nejznámějším zástupcem – valiem. Nadšení medicínské společnosti opadlo rovněž po pár letech, kdy se ukázalo, že i benzodiazepiny jsou návykové a poškozují paměť.

V dnešní době se nevyužívají při terapii u klasické nespavosti. „V léčbě určitých poruch spánku pořád patří mezi nejúčinnější, například dobře potlačují projevy náměsíčnosti. Vždy je samozřejmě nutno brát v potaz možné nežádoucí účinky a pacienta o nich informovat,“ podotýká Šárka Váňová z Oddělení spánkové medicíny Národního ústavu duševního zdraví.

Generaci Z střídá melatonin

Třetí generace, tzv. hypnotika generace Z, jsou od devadesátých let dodnes běžně užívaná, jsou oblíbená pro svou schopnost udržovat spánek, pacienti se tedy nebudí několikrát za noc. Nejznámější jsou značky Zopiklon, Stilnox, Zolpidem... Jako hypnotika se smějí užívat jen krátkodobě, i ona jsou návyková.

Čtvrtou generací hypnotik jsou látky založené na účincích spánkového hormonu melatoninu. Tato hypnotika jsou vhodná i k léčbě nespavosti, kterou trpí více než deset procent lidí. Na rozdíl od svých předchůdců nezpůsobují závislost, nepůsobí tlumivě a nezůstává po nich pocit ospalosti během dne. V Česku jsou však jen na předpis a jejich širšímu využití brání vysoká cena. Navíc odborníci upozorňují, že na nespavost daleko lépe působí nefarmakologická péče.

Dodržování pravidel pomáhá

Pokud za nespavostí nestojí nějaká jiná nemoc, mohou si za ni pacienti sami, a to svými špatnými návyky. Proto na ni mnohem lépe zabírá nefarmakologická léčba, nejčastěji pod dohledem psychiatra. Soupis opatření správného režimu podporujících zdravý spánek se jmenuje spánková hygiena. Jsou jednoduchá, člověk nemá několik hodin před spaním pít čaj, kávu či energetické nápoje. Je pro něj vhodné nejíst tučná jídla, jít na lehkou procházku, nezaobírat se stresujícími záležitostmi, nesledovat televizi a další elektronické přístroje. V ložnici by neměl číst, zdržovat se tam jen po nezbytně nutnou dobu pro spánek. Také by v ní měla být teplota v rozmezí 18 až 20 stupňů, ticho a dostatečně zatemněno. Spát se má chodit každý den v přibližně stejnou dobu.

Pravidla jsou to jednoduchá, v dnešní době je ale málokdo dokáže dodržovat. V rámci takzvané kognitivně-behaviorální terapie pomáhá lékař pacientům naučit se znovu dobře usínat. Vysvětluje jim, jak spánek probíhá, jak se zbavit dotěrných myšlenek, které provázejí nespavost a jak se naučit relaxovat. Úspěšnost terapie je až 80 procent.

Nedostatek spánku zabíjí

Před nedostatkem kvalitního spánku varují odborníci. „Příliš krátký spánek nepřevyšující šest hodin denně má vliv na vznik civilizačních onemocnění. A naopak onemocnění kardiovaskulárního systému výrazně negativně ovlivňují spánek. Je to úzce provázané,“ dává příklad profesorka Soňa Nevšímalová z Neurologické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.

Do tamního léčebného centra přicházejí pacienti s velice specifickými spánkovými obtížemi, pro jejich léčbu je užití farmak nevyhnutelné. Patří mezi ně stavy nadměrné denní spavosti, kdy pacienti nečekaně několikrát za den upadají do hlubokého spánku. Pro běžný život je jednou z nejvíce omezujících diagnóza narkolepsie. „Při ní záchvaty nezvladatelné spavosti doprovází náhlé ochabnutí svalů. Trvá to chvíli a často si okolní lidé o postiženém myslí, že je opilý. Je to však nebezpečné, člověk může usnout při vaření, když hlídá děti,“ popisuje tuto nepříjemnou chronickou poruchu profesor Karel Šonka ze stejného pracoviště.

Tuto vadu nedokáže současná medicína vyléčit, k potlačení příznaků se užívají léky: psychostimulancia, která zabraňují usínání přes den, a antidepresiva, která mají sedativní účinky usnadňující večerní usínání.

Autor:

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!