5. září 2016 7:00 Lidovky.cz > Relax > Zdraví

Dlouhé dojíždění za prací škodí zdraví, navíc se zvyšuje riziko obezity

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 1Diskuse
Auta na dálnici (ilustrační foto) | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Auta na dálnici (ilustrační foto) | foto: Shutterstock

LONDÝN Pokud vám někdo řekne, že mu cesta do práce trvala hodinu, jak zareagujete? Budete mu závidět, jak krátkou má cestu do práce, přikývnete ve vzájemném porozumění, anebo vytřeštíte oči hrůzou při představě tak dlouhého promarněného času?

Většina dojíždějících v Anglii a Walesu by nejspíš chápavě kývla, protože obyvatelé těchto dvou zemí patří k těm, kteří celosvětově musí dojíždět do práce nejdelší dobu, napsal zpravodajský server CNN.

Průměrná doba dojíždění do práce v obou zemích dosáhla v roce 2013 délky 56 minut, přičemž většina lidí tráví čas ve vlacích, autobusech nebo uvnitř automobilů.

Nejdůležitější ovšem není čas zabitý dojížděním, ale to, že může škodit zdraví. Podle zprávy, kterou vypracovala britská Královská společnost veřejného zdraví (RSPH) kvůli dojíždění stoupá počet zkonzumovaných kalorií, zhoršuje se zdravotní stav i celkový pocit pohody.

Každodenní dojíždění do práce je stresující

Dojíždění do práce je vysoce stresující záležitost, kdy se na zdraví negativně podepisují takové faktory, jako je snížená fyzická aktivita či méně času na zdravou stravu, cvičení, společenské styky nebo spánek.

Nejdéle tráví dojížděním Londýňané, kterým průměrně trvá 79 minut, než dorazí na pracoviště. Tím předstihli všechna americká města včetně Los Angeles, Chicaga a New Yorku.

Podle RSPH při „kultuře dojíždění“ dostaly přednost takové aspekty, jako jsou například náklady a dostupnost, a dopad na zdraví veřejnosti byl odsunut stranou.

Údaje o délce dojíždění do práce byly získány ze statistického úřadu a také z průzkumu mezi 1500 dojíždějícími. V něm se činitelé RSPH pídili po příčinách, proč jsou dojíždějící lidé méně zdraví než ti, kdo dojíždět nemusejí.

Více než polovina dotázaných cítí v důsledku dojíždění do práce stres, 44 procent z nich uvedlo, že kvůli času promarněnému dojížděním mohou trávit méně času s rodinou a přáteli, a 41 procent připustilo méně tělesné aktivity.

Zhruba třetina potvrdila, že méně spí, a nedostatek odpočinku vynahrazuje jídlem s vyšším podílem nezdravé stravy.

Mohla by pomoct volná pracovní doba

Mezi kroky, které by tuto situaci mohly změnit nebo alespoň trochu vylepšit, patří například větší přizpůsobivost zaměstnavatelů. Ti by neměli trvat na pevné pracovní době, a pokud je to jen trochu možné, uzpůsobit pracovní dobu tak, aby se dojíždějící vyhnuli přeplněným dopravním prostředkům a komunikacím během špičky. Téměř 60 procent dotázaných uvedlo, že flexibilní pracovní doba by jim vylepšila zdraví i pohodu.

Další doporučení zahrnují poskytnutí většího počtu sedadel v dopravních prostředcích, či zrušení oddílů první třídy ve vlacích, aby bylo víc prostoru pro usazení cestujících.

U dopravních tras by se také měla snížit dostupnost nezdravého, bufetového jídla a rychlého občerstvení.

„Lidé v tomto prostředí tráví spoustu času a to, co se jim tu nabízí, není vždy v jejich nejlepším zájmu,“ uvádějí autoři průzkumu ve shrnutí výsledků.

ČTK
  • 1Diskuse