Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

Dlouhověkost se dědí po meči

Věda

  10:51
PRAHA - Pokud chcete žít opravdu dlouho, musíte si rodiče vybírat velmi pečlivě. Zdá se, že větší vliv na maximální délku života mají vlohy zděděné po otci.
Důchodci - ilustrační foto

Důchodci - ilustrační foto foto: Lidové noviny

Většina buněk lidského těla se během života mnohokrát rozdělí. Proces nelze opakovat donekonečna. Omezuje ho mimo jiné délka telomer. Jde o jakési „kryty“ na chromozomy. Jen díky nim může buňka poznat, kde její chromozomy začínají a kde končí.

Každé dělení buňky znamená, že se vytvoří dvě naprosto stejné sady chromozomů. Jediná odlišnost je na konci řetězce, v telomerách. Ty se z „bezpečnostních“ důvodů nezkopírují celé a každé dělení znamená, že se o něco zkrátí. Pokud se telomery zcela „prošoupou“, znamená to konec života buňky. Další kopírování by mohlo znamenat výrobu nedokonalé kopie chromozomů.

Takový „zmetek“ znamená riziko, může například nastartovat zhoubné bujení, a proto je v zájmu organismu, aby buňka „spáchala sebevraždu“. Cenou za tuto bezpečnostní pojistku je skutečnost, že ani naprosto zdravá tkáň se nedokáže obnovovat do nekonečna. Mechanismus se v průběhu evoluce osvědčil, i když rakovina našla protizbraň. Úspěšné nádorové buňky si umí telomery opravit.
 
Přestárlá novorozeňata
Dá se tedy říct, že délka telomer určuje maximální délku života. Do centra pozornosti se telomery dostaly v době, kdy se vědcům poprvé podařilo naklonovat savce. Ukázalo se totiž, že první klonovaná ovce, slavná Dolly, byla už jako malé jehně z genetického hlediska opotřebovaná stejně jako její šestiletá „matka“. Potenciální délku života tedy máme určenou už v kolébce. Proč ale mají někteří lidé telomery delší a jiní kratší? To je prozatím záhada.
Doktorka Wen-Chi Hsueh zUniversity of California v San Francisku se při hledání odpovědi zaměřila na americkou komunitu amišů. Ti se už staletí snaží žít vizolaci od okolní společnosti. Z hlediska genetiky jde o unikátní vzorek. Amišové nekouří, nepijí alkohol a všichni jedí stejná jídla – a to pouze tradiční pokrmy. Protože neřídí auta, nestávají se ani oběťmi dopravních nehod.

Tým vedený doktorkou Hsueh odebral vzorky DNA 356 mužům a 551 ženám žijícím v pensylvánském okresu Lancaster. Vědce zajímal jak věk, tak délka telomer.

Dobře zachovalí muži
Hned první zjištění experty překvapilo. Muži i ženy z amišské komunity měli stejnou délku telomer. V„normálním“ světe přitom mají muži telomery obvykle kratší. Stímto nálezem dobře korespondovala skutečnost, že průměrná délka života je pro obě pohlaví u amišů stejná, 71 let. Vysvětlení postavené na genetické odlišnosti amišů nepřipadá odborníkům věrohodné. Pravděpodobnější je, že kratší telomery u mužů v moderním světě jsou výsledkem nezdravého způsobu života.

Doslova šok způsobily vědcům výsledky zkoumání zaměřeného na jednotlivé rodiny. Podle očekávání se ukázalo, že delší telomery mají děti rodičů, kteří také mají dlouhé telomery. Ovšem podrobnější pohled odhalil, že korelace existuje pouze mezi otci a dětmi. Dalším překvapením bylo zjištění, že delší telomery mají děti starších rodičů. Výsledky doktorka Hsueh publikovala vodborném periodiku Proceedings of the National Academy of Sciences.
Na vysvětlení těchto objevů si budeme muset počkat. Nyní se musíme spokojit s hypotézou autorky studie, která se domnívá, že příčinou může být konflikt mezi geny otce a matky.

FOR KIDS by měl být zážitkem pro celou rodinu, říká Monika
FOR KIDS by měl být zážitkem pro celou rodinu, říká Monika

Monika Pavlíčková (35 let) je maminkou dvou dcer, sedmileté Terezy a čtyřleté Laury, a zároveň také manažerkou obchodního týmu společnosti ABF,...