Ti, kdo znají situaci v českém školství, odpovídají, že nikoliv. Od doby, kdy bylo patnáct rodičům dnešních deváťáků, se totiž poměry dost změnily a důvod k nervozitě mají dnes spíš ředitelé středních škol, kteří většinou trnou, jestli se jim podaří sehnat dost žáků. Výjimkou je jen pár elitních gymnázií, kde je tlačenice, ale pokud se tam dítě neprobojuje, rádi je vezmou jinde.
ČTĚTE TAKÉ: |
Starosti s dalším vzděláváním však docela nepominuly. Přesunuly se z patnáctiletých na jedenácti a třináctileté, z devátých tříd do pátých a sedmých. Ano, jsou to víceletá gymnázia, která přijímají většinou podstatně méně dětí, než se jich hlásí, ve velkých městech třeba i sedminásobně.
Začalo to u Adama
Člen Československé strany socialistické Milan Adam, který seděl v křesle ministra školství v přelomovém roce 1990, byl bezpochyby přesvědčen, že udělá českému vzdělávacímu systému nejlepší službu, když mu rychle vrátí prvorepublikový systém víceletých gymnázií a vytvoří tak alternativu druhému stupni základních škol. Nejspíš si neuvědomoval, že už před válkou se pochybovalo o jeho prospěšnosti a že mezinárodní odborníci předčasné dělení žáků na nadané a méně nadané už také nedoporučují. Většina lidí jásala.
PrahaO středních školách rozhodují stejně hlavně kraje. K těm patří i Praha. Právě tady jsme se proto zeptali: Jak to bude příští rok s víceletými gymnázii v hlavním městě? Vedoucí odboru školství pražského magistrátu Lenka Němcová říká rovnou: „Ne že bych s ministrem nesouhlasila, ale nedovedu si představit, co by se dělo, kdybychom v Praze zavřeli třeba jen jedno gymnázium. Nejspíš by rodiče vyšli do ulic demonstrovat.“ To ale neznamená, že v Praze zůstane úplně stejný počet zahajovacích tříd. Podle toho, co jsme zjistili, bude příští rok těžké najít v Praze osmileté nebo šestileté gymnázium, které by otevíralo v prvních ročnících tři třídy. Maximem budou nejspíš dvě. Ve skutečnosti nepůjde o výraznou redukci míst. Zatímco letos pohltila pražská osmiletá gymnázia (nejen veřejná) patnáct procent pražských páťáků, ve školním roce 2012/13 to má být podle odhadů 14,5 procenta. Do prvních ročníků šestiletých gymnázií pak má nastoupit místo letošních 7,7 jen sedm procent žáků. „Nebudeme také doporučovat vznik dalších tříd na soukromých gymnáziích,“ konstatuje Lenka Němcová. Vzápětí ale vysvětluje, že v případě soukromých gymnázií má sice magistrát právo vyjádřit se, avšak konečné rozhodnutí je na ministerstvu školství. |
A kdo pochyboval, dostal tehdy uklidňující odpověď, že nejde o žádné skutečné dělení, protože do víceletých gymnázií by nemělo nastupovat víc než pět procent dětí, tedy jedno až dvě ze třídy, přirozeně ty nejnadanější. Už před rokem 2000 jich tam však odcházelo 7,5 procenta a od roku 2007 je to přes deset procent. Celostátně. Ve skutečnosti vypadá situace tak, že ve venkovských oblastech je podíl menší, ale třeba v Praze nebo v Brně odchází do prvních ročníků víceletých gymnázií nejméně každý pátý.
Přitom, a to je zajímavé, primánů vlastně nepřibývá. Loni jich bylo v celé České republice něco přes devět tisíc, podobně jako před koncem devadesátých let. Nedá se tedy říct, že by ministři školství nezodpovědně povolovali další a další osmiletá gymnázia. Pouze je nerušili, a protože populační křivka stále klesá, druhý stupeň základních škol přichází o stále větší podíl lepších žáků. Nápor se nezmenšuje. Na víceletá gymnázia hlásí své děti další a další rodiče, mnohdy i ti, kdo nejsou existencí elitních škol nijak nadšeni. Prostě se obávají, že jinak by syn či dcera zůstali ve třídě jen se slabšími spolužáky a stagnovali.
BrnoV Brně odchází v současné době na víceletá gymnázia přibližně stejný podíl dětí jako v Praze. Čísla z roku 2010/11 říkají, že v primě se tam vzdělávalo 13 procent žáků, v prvním ročníku šestiletého gymnázia deset procent. |
Výsledkem nejsou jen decimované základky s „přebranými“ žáky, ale často i stresovaní malí gymnazisté, kteří se musejí vyrovnávat s náročnějším způsobem výuky, než by bylo jejich silám úměrné. Přesto si veřejnost (anebo alespoň její část, která se dovede prosadit) návrat k jednotné škole nepřeje, a politici ho tudíž neprosazují. Svého času se o to pokusil jen sociálnědemokratický ministr školství Eduard Zeman, ale neuspěl.
Současný ministr školství Josef Dobeš dal loni rovněž najevo, že mu zbytnělá víceletá gymnázia nedělají radost a že bude tlačit aspoň na to, aby do nich odcházelo co nejméně dětí. To však boj o místa v primách spíš jen přiostří, než aby to problém vyřešilo.
Ostatní krajeV menších městech jsou podíly jiné. Pro srovnání: v celém Jihomoravském kraji bylo v primě 10 procent žáků, v prvním ročníku šestiletého gymnázia 3,3 procenta. V Jihočeském kraji nastoupilo letos na osmiletá gymnázia 9,5 procenta dětí, na šestiletá 3,5 procenta. V Libereckém odchází na víceletá gymnázia celkem 10,6 procenta žáků. |
