Waldseemüllerova mapaWaldseemüllerova mapa nástěnná mapa světa německého kartografa Martina Waldseemüllera, která byla dokončena ve francouzském Saint-Dié-des-Vosges v dubnu 1507. Jako jedna z prvních map, po vzoru Ptolemaiovy Geógrafiké hyfégésis, přesně znázorňuje zeměpisnou šířku a zeměpisnou délku a jako vůbec první mapa na světě označuje Nový svět jako Ameriku. |
Dvě badatelky objevily cennou, asi 500 let starou mapu před několika dny náhodně v jednom nenápadném svazku z 19. století mezi dvěma pojednáními o geometrii. "Podařil se nám senzační objev," prohlásil podle DPA ředitel knihovny Klaus-Rainer Brintzinger.
Nalezená mapa je o něco mladší a rozměrem menší než slavná nástěnná mapa světa velká tři čtvereční metry, kterou vytvořil německý kartograf Martin Waldseemüller (1470 - 1522). Toto velké Waldseemüllerovo dílo Cosmographiae introductio obsahuje úplně poprvé nápis AMERICA umístěný na území dnešní Brazílie.
Označuje se proto někdy jako "křestní list Ameriky". Mapa znázorňuje zvlášť západní polokouli a Tichý oceán a obsahuje nákresy Severní a Jižní Ameriky, částí světadílu, který Kryštof Kolumbus objevil pro tehdejší Evropu teprve patnáct let před tím. K jejím primátům patří i to, že poprvé zobrazila Hornův mys a čáru západního pobřeží Jižní Ameriky.
ČTĚTE TAKÉ: |
Do nynějšího objevu v Mnichově byly na celém světě známy jen čtyři exempláře těchto rozměrem menších Waldseemüllerových map. Jedna z nich byla v roce 2005 vydražena v londýnské aukční síni Christie's v přepočtu za více než 20,4 milionu korun. Původ nově nalezeného mnichovského exempláře není jednoznačně objasněn, vznikl ale pravděpodobně po roce 1507. Před více než 200 lety byl prý tento exemplář spatřen ve svazku z raného 16. století. Knihovníci tehdy však význam nálezu nerozpoznali.
Dílo kartografa Martina Waldseemüllera Cosmographiae introductio vydané ve francouzském Saint-Dié se čtenářům poprvé představilo 25. dubna 1507. Od roku 2003 je tato větší mapa uložena v knihovně amerického Kongresu ve Washingtonu, která ji tehdy koupila za deset milionů dolarů (asi 202 milionu korun). Cosmographiae introductio se tak stala jejím nejdražším příspěvkem.
Waldseemüllerova mapa, která přijala argumentaci podloženou cestami Ameriga Vespucciho, že Kryštof Kolumbus neobjevil novou cestu do Indie, ale úplně nový světadíl, byla základem západní kartografie příštích 35 let. Její vliv naznačuje skutečnost, že Waldseemüller je pro mnohé otcem moderní kartografie.
