15. prosince 2008 10:54 Lidovky.cz > Relax > Zajímavosti

Dvě minuty a jedna sebevražda

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
Ilustrační foto. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Ilustrační foto. | foto: AFP

PEKING Dvouletý chlapeček v jihočínském městě Čchung-čou osiřel, když jeho rodiče po ošklivé hádce vypili jedovatý pesticid. Tato tragédie, o níž minulý měsíc informovaly čínské sdělovací prostředky, přináší svědectví odvrácené strany reforem - počet sebevražd, který patří mezi nejvyšší na světě, napsala agentura AFP.

Průměrně si v Číně vezme život každé dvě minuty jeden člověk, což je pochmurná bilance pro stát, který se chystá oslavit 30 let od zahájení nevídaných ekonomických reforem. "S reformami se společnost stala komplikovanější," říká Chuo Ta-tchung, první psychoanalytik, který si v Číně otevřel praxi. "Začal se víc prosazovat individualismus a psychologické problémy začaly být vážnější," dodává.

Od zahájení reforem v roce 1978 prošla Čína ohromnými změnami a totéž platí i pro psychiku jejích 1,3 miliardy obyvatel. Společnost se změnila od
kořenů, rozpadly se tradiční rodinné a klanové struktury, zpřetrhaly společenské vazby a jednotlivci se dostali pod ohromný tlak, uvádějí odborníci. Během jediné generace se čínská po tisíciletí trvající civilizace změnila ve společnost zaměřenou prakticky výhradně na zisk, což s sebou nese hluboké důsledky.

V celkové snaze dosáhnout bohatství vyvíjí kultura soupeřivosti veliký tlak
nejen na děti, které obvykle nemají sourozence a čelí téměř nemožným
očekáváním svých rodičů na úspěch. V zemi, kde tři a někdy i čtyři generace byly zvyklé žít pod jednou střechou, jsou staří lidé nyní opouštěni - což býval druhdy téměř nepředstavitelný zločin - a zároveň se venkovští
obyvatelé vydávají do měst za prací a nechávají doma své děti.

"V psychiatrických nemocnicích se objevuje více pacientů, kteří se tam
dostali, protože ekonomický rozvoj zničil staré rodinné vazby. Lidé jsou
izolovanější od ostatních," říká doktor Chuo. Současnost je v Číně dobou bezprecedentních možností pro vzdělání, zábavu a cestování. Šplhat nahoru po společenském žebříčku má šanci víc lidí než kdykoli předtím. Ale zároveň mnoho Číňanů propadá děsícímu pocitu nejistoty. V minulosti komunistická strana regulovala životy všech a zaručovala vládní podporu od kolébky do hrobu. Jenže tak už to nyní není a mnozí Číňané ztratili pevnou půdu pod nohama.

Sebevraždu páchají více ženy než muži
Se zhruba 250.000 až 300.000 sebevraždami ročně přispívá Čína přibližně
čtvrtinou k celkovému počtu lidí, kteří si na světě vezmou život. Čína je
zároveň jedinou zemí na světě, kde páchá sebevraždu víc žen než mužů -
sebevraždy žen představují asi 58 procent celkového počtu. Především
ohrožené jsou venkovanky, které se často hroutí pod trojitým břemenem práce na poli, péče o rodiče a starosti o děti.

"Lidé začali být křehčí," říká Čang Čchun, šéf preventivní sítě pro předcházení sebevraždám ve východočínském městě Nan-ťing. "Od otevření
společnosti rychlé sociální změny a střet mezi moderními a tradičními
hodnotami připravily mnoho lidí o duševní vyrovnanost. Mnozí se ji nyní
snaží znovu najít v honbě za penězi," dodává.

Číňané se navíc cítí chyceni do pasti mezi často si protiřečícími požadavky
komunismu, konfuciánství a kapitalismu, dodávají odborníci. "To není jako
na Západě, kde má většina lidí svou víru," říká Ču Wan-li, psycholog z
města Čchung-čching na jihozápadě Číny. "Většina lidí tady nemá žádnou
víru, zvláště pak ti mladí," dodává. A pokud už zavítají do některého z chrámů, pak většinou proto, aby zapálili obětinu ve zbožné prosbě - o
peníze.
Lidovky.cz, AFP